| |
|
|
|
| |
Věda & aktuální výzkum: |
|
|
|
 |
| |
ŽELENICE - morfologie zdiva jako
dekorativní prvek? |
|
|
KLÍČOVÁ SLOVA ...
patrocinium sv. Jakuba Většího, stavba vzniká patrně na přelomu 11. a
12. století, podélný bezvěžový kostel s gotickým presbyteriem, precizní
kvádrové zdivo se střídáním pískovcových a opukových kvádrů. |
|
|
|
| |
V rámci výzkumu stavebních postupů a studia materiálové a konstrukční
rozmanitosti stěn kostelní lodi byl v roce 2014, kdy byl při obnově
vnějšího pláště přístupný líc románských stěn, zkoumán i bezvěžový
kostel sv. Jakuba Většího v Želenici. Nevelká stavba raně středověkého
původu s románskou lodí a mladším gotickým presbyteriem nemá věž, která
zde ve zděné formě nikdy nebyla provedena. Význam kostela spočívá v
provedení obvodového zdiva lodi, které je konstruováno z přesně
opracovaných kamenných bloků, přičemž část spodní partie (severní)
fasády je zhotovena ze světlých opukových kvádrů, které jsou proloženy
liniemi tmavšího pískovce. Ve vrchních částech se naopak uplatňují
světlé opukové pásy na tmavším podkladu. Při detailním studiu stěn tak
vyvstává významná otázka, zdali se jedná o nahodilé užití dvou typů
materiálu, anebo záměrně provedený poněkud specifický dekorativní prvek.
Reflexe této problematiky je závažná z hlediska původního významu a postradatelnosti
věže raně středověkého kostela. Pořízení nadstandardně provedeného a
dekorovaného zdiva chrámu byla jistě vždy nákladná záležitost, což kontrastuje
s neexistencí (zděné) zvonice, která však mohla existovat v oddělené
pozici, například jako integrální součást dvorce nobility (Laval
2016, 68). |
|
|
