romarch romarch romarch
Věda a výzkum
Dizertační práce
  ○  studie doktorské práce
  ○  konference SGS 2011
  ○  doktorský workshop 2011
● Aktuální výzkum
  ○  Holubice
  ○  Kozojedy
  ○  Očihov
  ○  Poříčí nad Sázavou (sv. Petr)
  ○  Pravonín
  ○  Vícov
  ○  Želenice

● Publikované výsledky

  ○  viz. Katalog (ČR)
● Stavebněhistorické průzkumy
  ○  Libčany (koncept SHP)
  ○  Potvorov (SHP)
● Architektonické studie rekonstrukcí
  ○  Cheb
  ○  Libčany
  ○  Záboří nad Labem
● Středoškolské referáty (SOČ)
  ○  Stručně o románské architektuře
  ○  Budeč
  ○  Jakub
  ○  Tismice
  ○  Řeznovice
  ○  Vinec
  ○  Potvorov
  ○  Vroutek
  ○  Mohelnice
  ○  Praha - Kyje
  ○  Praha - Záběhlice
Katalog (ČR)
Katalog (cizina)
Výuka a studium
 
  Středoškolské referáty o románské architektuře (SOČ)  
 

MOHELNICE

KLÍČOVÁ SLOVA ... patrocinium Nanebevzetí Panny Marie, stavba vzniká na přelomu 12. a 13. století, románský podélný kostel, východní apsida, západní věž, sdružená okna, jednoduchý jižní portál, drobná figurální plastika, Mockerova rekonstrukce v 19. stol.
 

TENTO TEXT JE STŘEDOŠKOLSKÝM REFERÁTEM, NEJEDNÁ SE O VĚDECKÝ ČLÁNEK!

 
  Mohelnický kostelík Nanebevzetí Panny Marie je pěkným příkladem jednoduchého vesnického emporového románského kostela, který však byl značně poznamenán rekonstrukcí v 19. století. Je rozdělen klasicky na obdélníkovou loď s přilehající apsidou a západní věží. Apsida je členěna lisenami, vystupujícími ze soklu a přecházejícími plynule v obloučkový vlys, jehož obloučky spočívají na rozmanitých konzolkách. Nad ním probíhá ozubový pás a jednoduchá římsa. Oválné těleso kněžiště je rozvrženo do třech úseků, v prostředním je prolomeno okno. Nad apsidou se ve štítu nalézá okno osvětlující půdu, které připomíná sdružená okna, avšak je děleno pilíři a prostřední oblouk je o něco vyšší než krajní.
Jižní průčelní fasáda je vymezena nárožními lisenami, které rovněž plynule přecházejí pod ozuby v obloučkový vlys. Vrchní polovinu stěny zabírají dvě okna v románském duchu, ale ne v původních rozměrech. Emporu osvětluje malé kruhové okénko s vepsaným čtyřlístkem. Ve spodní části je situován jednoduchý ústupkový portál. Jeho okolí tvoří mírně vystupující obdélníkové těleso, které portál zvýrazňuje a pod prostou římsičkou je ukončeno řadou guttaí. V ústupku portálu není žádný sloup a dvě soustředné arkády jsou od vertikálních částí odděleny prostou římsou. Kromě portálu je podobná situace členění fasády i na severní straně. Zde je přistavěna pseudorománská sakristie, která je dílem J. Mockera a překrývá jedno okno. Druhé vede na tribunu, na kterou byl dříve vstup právě v místech tohoto okna z dřevěného schodiště.
Poměrně vysoká věž nemá zvláštní ozdoby. Ve spodní části jsou dvě střílnová okna a zhruba v polovině je fragment obloučkového vlysu, ve stejné výšce jako na lodi. Nad ním je malé kruhové okénko. Ve vrchní části jsou jednoduchá okna a nad nimi okna sdružená. Pod stanovou střechou se vine obloučkový vlys s ozuby a římsou. Interiér kostela se už nemůže pochlubit takovou čistotou slohu jako exteriér. Za zmínku stojí empora, na kterou se vchází schodištěm ve věži. Je podklenutá dvěma arkádami na prostřední sloup, jehož patka je utopena ve zdvižené podlaze. Na zužujícím se dříku spočívá krychlová hlavice s hmotným abakem. Polokruhové plochy jsou ohraničeny provazci, které se na nároží scházejí a jsou různě propletené. Objevují se zde i motivy lidské tváře. Tribuna je podklenuta dvěma poli křížové klenby bez žeber, hlavní loď má novější kazetový strop a apsida je sklenuta tradiční konchou.

Bohužel, o době vzniku kostela nemáme mnoho zpráv, ale o založení se vypravuje pověst:

„Z nedaleké tvrze odjel rytíř na křížovou výpravu do Svaté země. Byl zajat a dostal se na dvůr tureckého velmože. Zde potkal krajana, který mu obstaral flétnu, na kterou hrál teskné melodie, v nichž vyjadřoval touhu po domově. Oblíbila si ho a následně se do něj zamilovala věznitelova jediná dcera, se kterou se mu podařilo utéci a dostat se až do Čech, do Mohelnice. Když pán zjistil co se stalo, samozřejmě se je vydal pronásledovat a dceru za to, že zradila rodinu a islám proklel. Bloudil po zemích a hradech a dostal se až poblíž Mohelnice. Zde s družinou tábořil a po několik dní se mu zdál sen, že když dceři odpustí, ještě se s ní shledá. Ráno, když se zvedla mlha, osvítily paprsky slunce hradby tvrze, kterou obránci po zjištění stavu vydali bez boje. Turecký pán vjel dovnitř a zjistil, že našel dceru. V Čechách se mu zalíbilo a rozhodl se zde zůstat. Prodal tedy majetek, nechal opravit tvrz a za zbylé peníze prý nechal postavit onen kostel.“

Zajímavé je, že do poslední opravy byl nad střechou věže turecký půlměsíc a nad hřebenem sakristie je románská hlava, které místní lidé říkají "Mohelnická Turkyně". Zdejší kostelík je nádherným příkladem prostého venkovského kostela 12. a počátku 13. století. Stavba nijak nepřekypuje architektonickou výzdobou, ale zachovalo se zde prosté a jednoduché tvarosloví a v našem případě v jednoduchosti je krása, ale i cennost.
 
     
 

 
  půdorys kostela v úrovni přízemí (Lehner, F. J. 1905, 76)  
       
   

© Ing. arch. Milan Falta    2015

  falta.milan@gmail.com

 

 
   

Tento projekt vzniká za podpory studentské grantové soutěže ČVUT FA a projektového ateliéru URBAPLAN s.r.o. 

počet přístupů: