Diplomní projekt „Císařská falc v Chebu – obnova a nové funkční využití“ byl zpracován v zimním semestru 2007/08 na FA ČVUT v Praze v ateliéru Hulec – Pošmourný na Ústavu památkové péče a renovací.
Těžiště projektu spočívá v navržení moderní architektonicky hodnotné ochranné konstrukce, která doplní unikátní torzálně dochovaný románský palác císařské falce včetně Gordonova domu, přispěje k zajištění stability středověkého obvodového zdiva i dekoru a zároveň umožní nové funkční využití památky. Autor si klade za cíl, aby byly maximálně respektovány všechny objektivně doložené stavební etapy, včetně intaktní archeologické situace, a zároveň aby byla stavba obohacena o soudobé architektonické i designérské prvky za současného respektování moderních památkových standardů.
Samotné tvůrčí činnosti předcházela analýza veškerých dostupných podkladů a materiálů této problematiky se týkajících. Zpracovatel prostudoval dostupnou literaturu, včetně SHP provedeným SÚRPMO v roce 1990, mapové podklady a zaměření objektu, jež byly zapůjčeny z archívu NPÚ, územního odborného pracoviště v Plzni. Posléze bylo provedeno posouzení tohoto zaměření, porovnání s novější dokumentací poskytnutou panem Ing. arch. Šantavým a panem Ing. arch. Vystydem, a jeho digitalizace. Průzkum objektu a fotografická dokumentace byly provedeny při dvou návštěvách. Při zpracovávání projektu byla vedena diskuse s odborníky v oboru historických konstrukcí a památkové péče (Prof. Ing. arch. Jiří Škabrada CSc.; Ing. arch. Milena Hauserová, CSc.), archeologie (PhDr. Pavel Šebesta; PhDr Jiří Kalferst), architektury (Akad. arch. Mikuláš Hulec; Ing. Akad. arch. Jiří Pošmourný) a statiky (doc. Ing. Karel Lorenz, CSc.).

První zásahy vedoucí k záchraně stavby coby památkového objektu, dnes pod registračním číslem 3626, jsou datovány do 19. století, kdy byl zároveň rozpoznán mimořádný význam románského paláce císařské falce v Chebu v rámci evropské románské architektury. Nikdo z řady badatelů a autorů mnohých článků nepochyboval o jedinečnosti, architektonické i umělecké hodnotě této torzálně dochované stavby. Tehdejší úpravy sice oddálily destrukci zdiva, avšak ze stavby vytvořily cosi na způsob romanticky vyhlížející ruiny.
Stavební aktivita neustává ani v časech následujících a vrcholí na přelomu 20. a 21. století. Současný enormní zájem o rekonstrukci Chebského hradu má bohužel pouze jednu příčinu, a to jeho špatný stav. V neutěšeném stavu se nacházejí jižní kasematy, do kterých zatéká a také je porušena základová spára hradebního zdiva. Zatékání a tím narušení koruny zdiva neunikla ani Černá věž (Vystyd 2000, 1).
Avšak nejvíce ohroženy jsou zbytky románského paláce, které byly po mnoho let vystaveny nepříznivému působení povětrnostních podmínek, jenž jednak narušují samotné zdivo, ale působí i velmi destruktivně na in situ dochované románské tvarosloví. V současné době prochází Chebský hradní komplex rozsáhlou, již několik let trvající rekonstrukcí, která vychází ze „Studie záchrany a využití Chebského hradu“, zpracované panem architektem Šantavým. Studie arch. Šantavého se zabývá především návrhem parteru, nutnou opravou barokních kasemat i návrhem nové kavárny a přednáškového prostoru nad jihozápadní kasemat. Neřeší ale novodobé zastřešení románského paláce, respektive jej ponechává v současné vizuální podobě s navržením nutných stavebních úprav ke statickému zajištění obvodového zdiva, na což reaguje tento Diplomní projekt.
Autor se ve shodě s arch. Vystydem (2000, 2) domnívá, že palácový objekt není možné v intaktní podobě zachránit bez efektivní ochrany zdiva i dekorativních prvků před nežádoucími klimatickými vlivy. Základní myšlenkou projektu je obnova interiéru v prostorách paláce, čehož je docíleno novodobou střešní konstrukcí a částečně novým lehkým obvodovým pláštěm. Tato studie předkládá názor na jednu z několika možností zastřešení i nového využití celého objektu. Zvolená varianta vychází z předpokladu, jenž nebylo možné objektivně přezkoumat, že obvodové stěny jsou natolik narušeny, že by novou střechu neunesly. Zároveň bylo nutné maximálně respektovat intaktní archeologickou situaci a cílem bylo i co možná největší optické uvolnění nejzachovalejší severní stěny paláce.
Z výše popsané úvahy vyvstalo architektonické řešení s jednou řadou ocelových kónicky se rozšiřujících vertikálních podpor, které mohou být chápany jako reminiscence na střední řadu archeologicky doložených sloupů. Avšak novodobé sloupy se osovému umístění záměrně vyhýbají, a to z důvodů největší hustoty archeologických fragmentů právě ve středové části i vzhledem k záměru o co možná největší oddálení od severní obvodové stěny.

Vertikální nosná konstrukce je ve dvou úrovních ztužena plošnými příhradovinami. Nižší příhradovina zároveň slouží jako podpora lávky, která je umístěna v niveletě středověkého hlavního podlaží a umožní tak pozorování nejpůsobivějších románských fragmentů z originální úrovně. Druhý systém příhradoviny přímo podporuje střešní konstrukci z atypických svařovaných nosníků, v severní části mohutně vykonzolovanou. Obnova obvodového pláště je navržena tak, aby bylo docíleno nového uceleného interiéru v někdejším paláci a zároveň zůstala zachována dnešní podstata ruiny, čehož je docíleno střídáním plných a transparentních povrchů. Severní, východní a západní stěna je doplněna velmi lehkou zděnou konstrukcí, která je založena přímo na koruně románského zdiva, avšak od navrhované střechy je viditelně oddělena dilatační a větrací spárou. Nadezdívka bude omítnuta a natřena, tak jako podhled, světlou barvou pro co možná největší kontrast s románským, dnes obnaženým, zdivem.
Východní část jižní stěny paláce, kde došlo k nejmasivnější destrukci, je ponechána v současném tvaru a je jí předložena skleněná stěna, která je ukotvena na sloupech zároveň sloužících jako táhla proti masivní střešní konzole. Toto velkoplošné zasklení jednak umožní pozorování severní stěny kaple z nového interiéru, odraz této sakrální stavby na oné reflexní ploše, zůstane zachován dnešní zajímavý pohled z exteriéru do interiéru paláce a v neposlední řadě zde zůstane naznačena torzální dochovanost památky. Skleněná stěna proběhne i ve zbylé části jižního průčelí nad korunou románského zdiva a částečně je prosklení navrženo i v severní stěně v prostoru na kruhovými větracími okny. Podlaha v nově navrženém interiéru počítá s jednoduchým rastrem keramické dlažby cihlového typu rozměrů 30 x 30 cm s přiznáním půdorysné stopy archeologické situace, která bude provedena v pohledovém betonu.
Druhou částí projektu je navržení nového objektu v místech někdejšího Gordonova domu, který kompozičně doplní štaufský palác v historicky logických vztazích. Jeho jižní stěna je navržena kompletně prosklená a nosnou funkci zajišťuje řada ocelových sloupů, jenž podepírají rovnou střechu, na severní straně ukotvenou do barokní hradby. Západní zeď domu je vkomponována do současného zemního valu a východní stěnu tvoří zdivo románského paláce. V tomto případě se nejedná o konstrukci ochrannou, ale o vytvoření nového výstavního prostoru v místech, kde budova, tak úzce spjata s historií paláce, po několik století stála. Částečně dochované zdivo Gordonova domu je, stejně jako přiznaná půdorysná stopa předštaufské hradby i věže, vkomponováno do nově vzniklého interiéru. Z jihovýchodního rohu nového Gordonova domu vystupuje jednoduchá prosklená galerie, která je navržena, krom ochrany jižního průčelí paláce, za účelem spojovacího krčku od Gordonova domu k dnes nepřístupnému románskému portálu, kterému tak bude navrácena funkce vstupu do paláce, i když v současné době pouze na lávku. Spodní úroveň paláce zůstane přístupná současnou rampou. Studie se v neposlední řadě zabývá i nádvořím hradu. Zde je navrženo v soudobé dlažbě chybějící přiznání archeologicky zdokumentovaných nálezů. V nové dlažbě bude obsažena barevně i strukturálně odlišená stopa zjištěných negativních základů, avšak archeologicky dochované pozitivní zdivo je nutno naznačit novou zděnou konstrukcí, vystupující zhruba 50 cm nad rovinu terénu.
Jihovýchodní kasematy s pokladnou, obchodem se suvenýry a sociálním zařízením, stejně tak jako jihozápadní kasematy a Černá věž do této studie zahrnuty nebyly, jelikož jsou v současné době předmětem rozsáhlé rekonstrukce a jakákoliv revize návrhu se zdá být bezpředmětná. Stejně tak nebylo nijak zasahováno do patrové hradní kaple. Tato bezesporu nejcennější památka komplexu prošla v nedávné době taktéž rekonstrukcí a nyní není nutné do objektu nijak zasahovat.

Tento Diplomní projekt zpracovává názor na úplné zastřešení a částečné doplnění obvodového zdiva a tím i nového funkčního využití románského paláce císařské falce v Chebu včetně přilehlého Gordonova domu. Cílem byla jednak maximální ochrana dochovaných románských fragmentů a obvodového zdiva, jenž trpí přímým působením negativních povětrnostních vlivů, ale také navrácení původního smyslu objektu coby reprezentativního interiéru. Moderní střechu nesoucí ocelová konstrukce byla volena tak, aby nenarušila archeologicky nejexponovanější lokality a zároveň opticky uvolnila severní nejcennější stěnu, kterou bude možné pozorovat z úrovně současného terénu, ale zároveň i z původní románské nivelity, která bude simulována vložením ocelovo – skleněné lávky, přístupné někdejším hlavním portálem. Nové obvodové konstrukce jsou navrženy tak, aby uzavřely celý prostor, čímž bude docílen opětovný dojem interiéru, ale zároveň tak, aby zůstala zachována současná silueta torza, čehož je dosaženo promyšlenou kombinací plných a transparentních materiálů. Rekonstrukce paláce je rozšířena o novostavbou v místech Gordonova domu, která románskou památku kompozičně i funkčně doplňuje. Při návrhu obnovy fragmentárně dochovaného Štaufského paláce císařské falce bylo postupováno tak, aby Česká republika neztratila unikátní románskou památku a zároveň Chebský hrad byl obohacen o moderní architekturu a design.

V tomto odkaze je uveřejněna část Diplomního projektu vypracovaného pod názvem CÍSAŘSKÁ FALC V CHEBU - obnova a nové funkční využití. Na základě dohody je možné poskytnout kompletní textovou dokumentaci (doprovodné texty k Diplomnímu projektu) ve formátu pdf, kompletní výkresovou část (návrh na rekonstrukci Chebské falci, dokumentace současného stavu) ve formátu pdf či dwg i vizualizace v jpg.