romarch romarch romarch
Věda a výzkum
Katalog (ČR)
Katalog (cizina)
Výuka a studium
Literatura
  ○  rešerše literatury
  ○  výběr z literatury - monografie
  ○  výběr z literatury - klíčové články
  ○  výběr z literatury - východní Evropa
● Internetové stránky
  ○  české - románské umění
  ○  české - památková péče
  ○  slovenské
  ○  zahraniční
  ○  historické mapy
● Výkladový slovník
  ○  český
  ○  německý
  ○  anglický
  ○  ruský
 
 
 
  Výuka a studium    
 

Tento čtvrtý oddíl stránek slouží pro co možná nejlepší orientaci v široké problematice románského umění a architektury. V první řadě zde najdete zajímavé a doporučené odkazy na další české internetové stránky, které se věnují tématu románského stavitelství, ale i památkové péči. Následují odkazy na internetové stránky zahraniční.

Výkladové slovníky v češtině, angličtině a ruštině pomohou k ozřejmění mnohých odborných nebo méně známých pojmů, a to zejména v cizích jazycích. Poslední a velmi důležitá kapitola je věnována literatuře, která je pro vědeckou činnost nepostradatelná. Základní česká literatura je v současné době poměrně známá a všeobecně dostupná, nicméně mnohdy není snadné se dopátrat informací, které byly publikovány v nejrůznějších periodikách. Obdobně je to s dostupností literatury zahraniční, zejména té zabývající se středověkou architekturou východní Evropy. Seznam právě takové literatury zde pude publikován a průběžně doplňován.

 
 

REŠERŠE LITERATURY (rozbalit kapitolu) »

Český raně středověký vesnický kostel je předmětem bádání od samého počátku vzniku moderního dějepisu umění v I. polovině 19. století. Mezi nejstarší autory zabývající se románskou architekturou nejen na venkově se bezesporu řadí kulturní historik Jan Erazim Wocel. Právě on byl jedním z prvních badatelů, kteří si uvědomili význam a potřebu ochrany nejstarších památek nacházejících se na českém území. Přestože Wocel popisuje celou řadu venkovských románských kostelů, nevydává žádnou soubornou publikaci, nýbrž statě publikuje v něm založeném časopise Památky archeologické. V témže periodiku se zhruba po dvaceti letech objevuje nenápadný článek Martina Koláře, který se v rámci stati zabývající se památkami na Plzeňsku věnuje i Všerubskému kostelu a uvažuje nad smyslem tribuny a jejího propojení se sousedním hradem. Panským tribunám v Potvorově a Vinci se v roce 1890 věnuje Karel B. Mádl. Nepochybuje o propojení empory s tvrzí a oddělení prostoru empory od zbytku kostela přičítá vývoji od patrových kaplí. První souborné dílo, které reaguje právě na absenci monografie, vydává Josef Braniš v roce 1892. Zhruba deset let po vydání této brožury předkládá římskokatolický kněz a kunsthistorik Ferdinand Josef Lehner pokus o komplexní třísvazkové dílo s názvem Dějiny umění národa českého. V 90. letech začíná vznikat obsáhlý projekt Soupisu památek historických a uměleckých v království českém, na kterém se podílí mnoho význačných osobností té doby.
Všeobecné dějiny dějepisu meziválečného období jsou již kvalitně zpracovány. Ke sledovanému tématu vytvořila konkrétní předstupeň práce historika umění Vojtěcha Birnbauma, jenž svojí syntézou publikovanou v roce 1929 shrnul tehdejší poznání o vlastnických kostelech na venkově, respektive o účelu i typologii empor a jejich komunikačních konceptech. Birnbaum se také věnuje otázkám našich rotund a polemizuje s názory Karla Gutha. Období prvorepublikové tradice doznívá po druhé světové válce, a to například v pracích Jiřího Čarka o pražské románské architektuře nebo Jiřího Mašína o románské nástěnné malbě. Za představitele prvorepublikové badatelské obce je nutné považovat i historika umění Václava Mencla, který se v předválečném období věnoval zejména lidové a dřevěné sakrální architektuře, a to hlavně na Slovensku. Během okupace a v prvních poválečných letech se Mencl začíná orientovat i na české gotické a románské umění, kdy sleduje kostel jako celek. V 50. a 60. letech publikuje mimo jiné přelomové články, které se věnují středověké sloupové hlavici, portálu, oknu nebo tvarům klenebních žeber. Nejdůležitější pro sledované téma je však patrně článek z roku 1965, kdy vyšla v časopise Umění zásadní stať, která se obšírně věnuje panským tribunám v české (a slovenské) románské architektuře, respektive jejich vývojem a typologií. Autor usazuje stavby s typovými reprezentanty empor do širších historických souvislostí, nevěnuje se ale konstrukčním vztahům v rámci západní – emporové části kostela a vůbec neřeší následnost stavebních etap a fází. Současný náhled na problematiku je mnohem širší, než naznačuje tento článek.
Mezi další významné autory nastupující poválečné generace, jejíž představitelé ovlivnili směr výzkumu v následujícím půlstoletí, bezpochyby patří Dobroslav Líbal, jehož práce je rozptýlena do množství dílčích studií. Jako první dáma české medievistiky je označována Anežka Merhautová, která v 70. letech předkládá souborný katalog české raně středověké architektury a v 80. letech spolu s historikem Dušanem Třeštíkem vydávají zatím poslední velkou monografii věnující se českému románskému umění. Přestože autorka kladla značný důraz na mezioborovou spolupráci a snažila se vidět domácí památky v evropských souvislostech, tak stále u staveb zkoumá a popisuje ryze výtvarné jevy, z nichž nevyvozuje příznačné důsledky. Důvod, proč stále převládá tento statický přístup k památkám je dán především orientací badatelů na sledování výtvarných prvků, nikoliv na strukturu a postup budování díla.
V padesátých letech 20. století se na Fakultě architektury ČVUT v Praze vyhraňuje směr, který začíná chápat stavební dílo komplexně, nikoliv pouze jako formální strukturu. Iniciátorem tohoto přístupu je Milada Radová – Štiková, jež dále rozvíjí odkaz profesora Stefana. Právě ona přistupuje ke zkoumanému objektu zcela exaktně a architekturu, respektive uměleckou stránku stavby, neoddělitelně spojuje se stavitelstvím. Radová přispěla k šíření myšlenky, že historické stavební dílo je zcela komplexní organismus a pracovala metodou velmi podrobného stavebněhistorického průzkumu. Spolu s Anežkou Merhautovou se intenzivně věnovala zejména románské architektuře, kdy zkoumala, zprvu ještě pouze z uměleckohistorického hlediska, doksanskou stavební huť. Posléze se posouvá ke zkoumání obytných objektů, kde uplatňuje metodu studia umělecké podoby stavby s posuzováním dispozice, komunikačních vazeb, vytápění, s úvahami o roli stavebních konstrukcí a podobně. Stejně komplexní přístup uplatnila i při výzkumu románského venkovského kostela, když se začala zabývat etapizací výstavby a vztahem románské západní věže a štítového průčelí sakrální stavby. Výsledky poznání shrnula v učebních textech ČVUT z roku 1972 a dále je rozvíjela již se svými žáky Jiřím Škabradou a Tomášem Dittrichem. Obecné poznatky k románským stavebním postupům byly publikovány v roce 1976.
Radová nejen že položila základy precizní analýzy struktury zkoumaného objektu, ale také výrazně ovlivnila následující generace badatelů, kteří převzali a dále rozvíjeli tyto metody průzkumu a výzkumu. Exaktním metodám včetně zkoumání veškerých vztahů v rámci objektu i souvislostí s okolím přeje i doba konce 70. let 20. století, kdy dochází ke konvergenci, respektive metodologickému sblížení archeologického výzkumu středověku a stavebněhistorického průzkumu. Mezi významné žáky Radové patří především Jiří Škabrada, který se zabývá nejen stavebně technickou charakteristikou románských věží, ale ve své knize popisuje i několik konkrétních příkladů etapizace a stavebních postupů.
Tomáš Dittrich zkoumá vliv klášterních hutí na výstavbu emporových vesnických kostelů. Metodu komplexního výzkumu venkovského kostela dále akceptoval Jan Sommer, který se zabývá zejména dokumentací forem architektonických článků historických staveb, obrannou funkcí stavby a otázkou vlastnických vztahů – donace a účelu tribuny, na což reaguje i Martin Čechura. Dalibor Prix sleduje podoby a funkce, typologii tribun a komunikační vazby v románském venkovském kostele. Jiří Varhaník tuto problematiku rozšiřuje o analýzu refugiální funkce stavby. Karel Kibic ml. studuje zejména dispozice a výtvarnou stránku středověkých kostelů. K diskusi ohledně osvětlení problematiky vypovídací hodnoty stavby jako historického pramene k dějinám venkovského osídlení přispívá v posledních letech Milena Hauserová.

Ze zahraniční literatury, která se zabývá venkovským emporovým kostelem v rámci středoevropského regionu je třeba zmínit zejména polské badatele. Velmi důležité a komplexní dílo předkládá Andrzej Tomaszewski, dále třeba zmínit obsáhlou monografii o polské románské a předrománské architektuře a z posledních let knihu Zygmunta Świechowského. V Maďarsku se problematikou venkovských emporových kostelů zabývá například Géza Entz, v Rumunsku Grigore Ionesco. Románskou architekturou v rámci celé střední Evropy se zabývá i Anežka Merhautová, rakouské románské umění mapuje dílo Hermanna Fillitze (Hg.). Pro poznání středověkých stavebních postupů i etapizace výstavby jsou důležitá zejména díla Güntera Bindinga, na rozmanitost povrchů stavebního materiálu poukazuje Hans P. Autenrieth.

« sbalit kapitolu

 
  VÝBĚR Z LITERATURY - MONOGRAFIE  
 

Bažant, J.: Umění českého středověku a antika. Praha 2000.
Braniš, J.: Dějiny umění středověkého v Čechách. Praha 1892.
Benešovská, K.: Deset století architektury, sv. 1. Praha 2001.
Binding, G.: Baubetrieb im Mittelalter. Darmstadt 1997.
Binding, G.: Der Mittelalterliche Baubetrieb in Zeitgenössischen Abbildungen. Stuttgart 2001.
Bláha, J. + kol.: Operativní průzkum a dokumentace historických staveb. Praha 2005
Čarek, J.: Románská Praha. Praha 1947.
Duc, V. E.: Dictionnaire raisonné de l'architecture française du XIe au XVIe siècle. Paris 1856.
Dvořák, P.: Odkryté dějiny. Bratislava 1983.
Entz, G.: Westemporen in der ungarischen Romanik. Budapest 1952.
Fillitz, H. (Hg.): Früh und Hochmittelalter (Geschichte der bildenden Kunst in Österreich), München u.a. 1998.
Franz J. Much: Über das Feinrelief in der romanischen Architektur. In: Baukunst des Mittelalters in Europa, Stuttgart 1988.
Grueber, B.: Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, díl I románský styl 1070/1230. Wien 1871.
Hauserová, M.: ...a přetrval jen kostel, rukopis habilitační práce. Praha 2010.
Ionesco, G.: Histoire de l'Architecture en Roumanie. Bucharest 1973
Jakub, P.: Dějiny umění v Československu. Praha 1971.
Kibic, K. ml.: Středověká venkovská sakrální architektura na Čáslavsku. Praha 2010
Kibic, K. ml.; Vaňek, V.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Praha 2012
Klápště, J.: Paměť krajiny středověkého Mostecka. Most 1994.
Klápště, J.: Proměna českých zemí ve středověku. Praha 2005.
Koch, W.: Evropská architektura. Mnichov 1998.
Kratochvíl, P. (ed.): Velké dějiny zemí koruny české – Architektura. Praha 2009.
Kuthan, J.: Středověká architektura v jižních Čechách do poloviny 13. století. České Budějovice 1976.
Lehner, F. J.: Dějiny umění národa českého I., Praha 1903a.
Lehner, F. J.: Dějiny umění národa českého II., Praha 1903b.
Macek, P.: Standardní nedestruktivní stavebně-historický průzkum. Praha 2001.
Mašín, J.: Románská nástěnná malba v Čechách a na Moravě. Praha 1954.
Mencl, V.; Benešovská, K.; Soukupová, H.:
Předrománská a románská architektura v záp. Čechách. Plzeň 1978.
Merhautová, A.: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971.
Merahutová, A.: Romanische Kunst in Polen, der Tschechoslowakei, Ungarn, Rumänien, Jugoslavien. München 1974.
Merhautová, A.; Třeštík, D.: Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha 1983.
Merhautová, A.; Třeštík, D.: Ideové proudy v českém umění 12. století. Praha 1985.
Merhautová, A.: Skromné umění. Praha 1988.
Musil, F.: Dějiny východních Čech. Praha 2009.
Neuwirth, J.: Geschichte der christlichen Kunst in Böhmen bis zum Aussterben der Premysliden. Prag 1888.
Nováček, K. + kol.: Kladrubský klášter 1115 – 1421, osídlení – architektura – artefakty. Plzeň 2011.
Podlaha, A.: Posvátná místa království českého I. Praha 1907.
Podlaha, A.: Posvátná místa království českého II. Praha 1908.
Podlada, A.: Posvátná místa království českého III. Praha 1909.
Podolinský, Š.: Románské kostoly. Bratislava 2009
Prix, D.: Podoby a funkce podélných jednolodních tribunových kostelů 12. a první poloviny 13. století v Čechách. Praha 1993 (Kandidátská práce).
Radová – Štiková, M.: Architektura románská, Nástin architektury v Čechách, Románský dům a jeho doznění v gotice - učební texty ČVUT. Praha 197.
Radová - Štiková, M.; Škabrada, J.: Románské stavitelství - učební texty ČVUT. Praha 1976 (II. vydání 1992)
Radová, M.: Předrománská a rom. architektura středočeského kraje. Praha 1983.
Razím, V.; Macek, P.: Zkoumání historických staveb. Praha 2011.
Starý, O.: Československá architektura. Praha 1965.
Swiechowski, Z.: Katalog architektury romańskiej w Polsce. Warszawa 2009.
Syrový, B.: Encyklopedie architektury. Praha 1972.
Syrový, B.: Architektura, svědectví dob. Praha 1974.
Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb. Praha 2003.
Tomaszewski, A.: Romanskie koscioly z emporami zachodnimi na obsarze Polski, Wegier i Czech, Studia z historii sztuki XIX. Wroclaw, Warszawa, Kraków 1974.
Velímský, T.: Hrabišici, páni z Rýzmburka. Praha 2002.
Walickieg, M. (red): Sztuka Polska przedromańska i romańska do schyłku XIII w. Warszava 1971.
Wirth, Z.: Umělecké památky Čech. Praha 1957.

 
  VÝBĚR Z LITERATURY - KLÍČOVÉ ČLÁNKY  
 

Anderle, J.: Hlavní etapy středověkého vývoje kostela Narození Panny Marie ve Staré Plzni. In: Dějiny staveb 2010, Plzeň.
Birnbaum, V.: K otázce našich rotund. In: PA XXXV, Praha 1926 – 27, s. 167d.
Birnbaum, V.: Románské emporové kostely v Čechách, In: Sborník k sedmdesátým narozeninám Karla B. Mádla, Praha 1929
Birnbaum, V.: Románské umění, architektura. In: Dějepis výtvarného umění v Čechách, Praha 1931.
Dittrich, T.: Románské stavby z okruhu kladrubského kláštera. In: Umění, roč. 28, Praha 1980, č. 2, s. 129 – 139.
Dittrich, T.: Pozdně románské emporové kostely, stavěné v Čechách cisterciáky na úsvitu gotiky. In: Umění 13. století v Českých zemích, Praha 1983
Guth, K.: České rotundy. In: PA XXXIV, Praha 1925, s. 113 – 187.
Hauserová, M.: Kostel sv. Jakuba většího v Rovné u Stříbrné Skalice, Zprávy památkové péče 70/2010/6, s. 387 – 392.
Hauserová, M.: Die Emporenkirche in Böhmen im Licht der baugeschichtlichen Forschung. In: Antiqua Cuthna 2012 (v tisku)
Hauserová, M.: Kostel sv. Mikuláše v Potvorově, Postřehy k okolnostem bádání a jejich interpretačním důsledkům. In: Svorník 10/1012. s. 173 – 188.
Hejna, A.: Venkovská opevněná sídla 10. – 13. století v Čechách. In: Archeologické rozhledy XXVIII, Praha 1976,
Chudárek, Z.: Některá nová zjištění o stavebním vývoji kostela Nanebevzetí Panny Marie v Plasích v 12. až 14. století. In: Plaský klášter a jeho minulý a současný přínos pro kulturní dějiny, Plasy – Mariánská Týnice 2006, s. 3 – 24.
Kaigl, J.: Románské drobnosti z Bukovce a Úboče. In. ZPP, roč. 67, 2007, sešit č. 6, s. 460 – 469.
Kibic, K. ml.: Kvádrové zdivo kostela v Tismicích. In: Dějiny staveb 2011, Plzeň 2012, s. 15 – 27.
Klápště, J.: Bedřichův Světec – šlechtické sídlo z 13. století. In: Osud Mostecka, Okresní muzeum Most: Most 1996, s. 56 – 59.
Kypta,J.; Šimůnek, R.; Veselý, J.; Neustupný, Z.: Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načeradci ve 12. – 14. st. – Architektura jako odraz sociálních proměn. In: Průzkumy památek 2/2012, ročník 19, str. 53 – 94.
Líbal, D.: O skupině českých pozdně románských kostelů. In: Cestami umění, Praha 1949, s. 57 – 66.
Líbal, D.; Merhautová, A.: Raně středověká architektura v Čechách. In: Umění 22, Praha 1974, s. 160 – 175.
Líbal, D.: Problémy a souvislosti vzájemných vztahů po obou stranách českobavorských hranic. In: SE 17, Praha 2001, č. 107, s. 114 – 116.
Mádl, K. B.: Zbořený kostel sv. Jana na Zábradlí v Praze. In: Památky archeologické a místopisné XVII. Praha 1897, s. 429.
Mencl, V.: Románská architektura v zemích českých. In: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění 37 a 38, 1939.
Mencl, V.: Románská a gotická hlavice jako prostředek k datování české architektury. In: ZPP, roč. X., 1950, sešit č. 1, s. 1d.
Mencl, V.: Tvary klenebních žeber v české gotické architektuře. In: ZPP, roč. XI. – XII., 1951 – 1952, sešit č. 2, s. 9 – 10 a s. 268 – 281.
Mencl, V.: Vývoj středověkého portálu v českých zemích. In: ZPP, roč. XX, 1960, 1. část v sešitě č. 1. s. 8 – 26, 2. část v sešitě č. 3 – 4, s. 112 – 153.
Mencl, V.: Vývoj okna v architektuře českého středověku. In: ZPP, roč. XX, 1960, sešit č. 5 – 6, s. 181 – 232.
Mencl, V.: Panské tribuny v naší románské architektuře. In: Umění 13, Praha 1965, č. 1, s. 29 – 62.
Merhautová, A.: K vývoji románských centrálních staveb v Čechách. In: Umění 3, Praha 1955, č. 2, s. 128 – 138.
Merhautová, A.: Dílo a působení doksanské huti. Románská stavební huť v Doksanech, Umění V, Praha 1957, s. 210 – 223.
Merhautová, A.: Cizí podněty, In: Umění 7, Praha 1959, s. 228 – 253.
Merhautová, A.: Stavební historie Zábořského kostela, PP 3. Praha 1972
Merhautová, A.: Význam Zábořského kostela, Umění 5. Praha 1972
Obušta, P.: Výzkum rom. dvorce a kostela sv. Anny v Přibyslavicích. In Naším krajem. Třebíč: Západomoravské muzeum, 1997. s. 40–58.
Prix, D.; Varhaník, J.; Zavřel, J.: K počátkům kostela sv. Martina v Praze 6 - Řepích. In: Zprávy památkové péče 8, 1992, s. 7 – 16.
Radová – Štiková, M. – Škabrada, J.: Příspěvek k poznání románských stavebních postupů. In: Umění 24. Praha 1976, s. 274 – 278.
Radová - Štiková, M.: Architektura okruhu kláštera doksanského. Rom stavební huť v Doksanech. In: Umění 5, Praha 1957, str. 201 – 209.
Radová – Štiková, M.: Idensen – k úvahám nad západní tribunou kostela. In: Archaeologia historica 21, Brno 1996, s. 281 – 286.
Richter, V.: O účelu československých rotund. In: Český časopis historický 42, Praha 1936.
Smetánka, Z.; Škabrada, J.: Nové poznatky o raně středověké architektuře na Čáslavsku. In: Umění XXIII. Praha 1975, s.264 – 265.
Sommer, J.: Vlastnický kostel na návrší? In: Česká placka 28, 2004, s.3 – 5.
Škabrada, J.; Anderle, J.: Příspěvek ke stavebně technické charakteristice románských věží. In: Muzejní a vlastivědná práce, roč. 29 / časopis společnosti přátel starožitností roč. 99, Praha 1991, s. 229 – 234.
Turek, R.: K problému počátku raně feudálních emporových kostelů u nás. In: Právně historické studie 11, 1965
Varhaník, J.: Věžní empora kostela sv. Jiljí v Miroticích a její typ. In: Památky a příroda 14, 1989, sešit č. 2, s. 82 – 87.
Varhaník, J.: Středověký venkovský kostel jako refugium. In: Archaelogia historica 24, Brno 1999, s. 313 – 317.
Varhaník, J.: Pařížov (okr. Chrudim) – nadstandardní refugium ve věži vesnického románského kostela. In: Archaelogia historica 33, Brno 2008, s. 377 - 386
Velímský, T.: Exegi monumentum, Svědectví pozdně románského tribunového kostela sv. Mikuláše v Potvorově. In: Co můj kostel dnes má, nemůže kníže odníti, Praha 2011, s. 65 – 84.
Vocel, J. E.: Kostely románského slohu v Čechách. In: PA II, Praha 1857, s. 118 - 124

 
  ČESKÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY - ROMÁNSKÉ UMĚNÍ A ARCHITEKTURA    
 

E - STŘEDOVĚK  
 

 

MODUNET (JAN SOMMER)    
    VÝZKUM KOSTELŮ V ČECHÁCH (JAN SOMMER)  
 

 

SEZNAM OPEVNĚNÝCH KOSTELŮ V ČECHÁCH    
  ČESKÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY - PAMÁTKOVÁ PÉČE    
 

CENTRUM MEDIEVISTICKÝCH STUDIÍ  
    CMS - české středověké prameny on line    
    CMS - Registra Decimarum Papalium    
 

 

ČVUT - FA, ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE    
    ČVUT - FA, ÚSTAV PAMÁTKOVÉ PÉČE - ELEKTRONICKÁ SKRIPTA  
 

 

GIRSA AT - ATELIÉR OBNOVY A KONZERVACE HISTORICKÝCH STAVEB    
 

 

KLUB ZA STAROU PRAHU    
    NÁRODNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV  
 

 

SVORNÍK - SDRUŽENÍ PRO STAVEBNĚHISTORICKÝ PRŮZKUM    

  SLOVENSKÉ INTERNETOVÉ STRÁNKY    
 

APSIDA.SK  
 

 

OHROZENÉ KOSTOLA.SK    

  ZAHRANIČNÍ INTERNETOVÉ STRÁNKY    
 

DICTIONNAIRE RAISONNÉ DE L´ARCHITECTURE FRANCAISE DU XIe AU XVIe SIÉCLE  
 

 

MAĎARSKÉ KRUHOVÉ KOSTELY V KARPATSKÉ KOTLINĚ    
    MAGYAR TEMPLOM  
 

ROMANES.COM  

  HISTORICKÉ MAPY    
    HISTORICKÝ ATLAS MĚST ČESKÉ REPUBLIKY    
    ÚSTŘEDNÍ ARCHIV ZEMĚMĚŘICTVÍ A KATASTRU    
    HISTORICAL MAPS OF THE HABSBURG EMPIRE (MAPIRE)    
 

OLD MAPS ONLINE.ORG  
  VÝKLADOVÉ SLOVNÍKY    
  Pro co možná nejlepší orientaci v problematice románské architektury a umění je v tomto odkaze sestaven výkladový slovník v českém, anglickém a ruském jazyce. Výhledově bude přidán i anglicko-český a rusko-český slovník odborných pojmů románské terminologie se týkajících.  
 

 

  ČESKÝ     ANGLICKÝ     RUSKÝ
   
       
   

© Ing. arch. Milan Falta    2015

  falta.milan@gmail.com

 

 
   

Tento projekt vzniká za podpory studentské grantové soutěže ČVUT FA a projektového ateliéru URBAPLAN s.r.o. 

počet přístupů: