| |
|
|
|
| |
Výuka
& studium: |
 |
|
|
|
|
|
|
| |
VÝKLADOVÝ SLOVNÍK |
|
|
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
A |
|
|
| |
|
|
|
abakus |
|
Krycí deska
antické sloupové hlavice. |
| |
|
|
|
akant |
|
Druh bodláku (paznehtník), jehož
listy byly předlohou pro ztvárnění korintské hlavice. |
| |
|
|
|
alcázar (arab.) |
|
Ve Španělsku
běžné označení pro opevněný palác, většinou uzavřenou
čtyřkřídlvou budovu. |
| |
|
|
|
alegorie |
|
Obrazné
znázornění abstraktního pojmu. |
| |
|
|
|
ambona |
|
Parapet se čtecím pultem na
chórové přepážce. |
| |
|
|
|
antependium |
|
Neboli oltářní frontále - kryt
přední strany oltáře, původně zhotovovaný z látky,
později z kamene, dřeva, vzácných kovů či smaltu a
obvykle zdobený figurálními či symbolickými výjevy. |
| |
|
|
|
antropomorfizmus |
|
Přenášení
lidských vlastností, charakteristik a podob na předměty,
zvířata apod. |
| |
|
|
|
apotropejní |
|
Předmět, obraz
či symbol užívaný především v lidovém umění k odvrácení
zla; důležitý rys zobrazování zvířat a démonů v
románském umění. |
| |
|
|
|
apsida |
|
Půlkruhový
nebo polygonální prostor stavby, v kostele zpravidla
východní závěr chóru. |
| |
|
|
|
architráv |
|
Vodorovný trám
položený na hlavicích sloupů, v klasických stavbách nese
římsu a vlys. |
| |
|
|
|
archivolta |
|
Plasticky
zdůrazněná čelní část oblouku zdi, obloukovitá římsa. |
| |
|
|
|
arkáda |
|
Řada oblouků
překlenující prostor mezi sloupy nebo pilíři. |
| |
|
|
|
arkýř |
|
Uzavřený
výstupek na průčelí nebo nároží domu. |
| |
|
|
|
artes
liberales (lat.) |
|
Svobodná umění
tvořící základ středověkého vědění: gramatika,
aritmetika, geometrie (trivium) a hudba, astronomie,
dialektika, rétorika (kvadrivium). |
| |
|
|
|
atrium |
|
U Římanů
otevřený vnitřní dvůr, v křesťanské architektuře sloupy
obklopený přední dvůr kostela. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
B |
|
|
| |
|
|
|
baptisterium |
|
Samostatná centrální stavba, kde
byl vykonáván obřad křtu. |
| |
|
|
|
bazilika |
|
Původně antická tržnice nebo
soudní síň, v křesťanské architektuře vícelodní podélná
stavba s prosvětlenou a zvýšenou zónou horních oken. |
| |
|
|
|
běhoun |
|
Stavební kámen, který obrací ve zdivu ven svou podélnou
stranu. |
| |
|
|
|
bergfrit |
|
Hlavní hradní
věž, útočištná věž. |
| |
|
|
|
biforium |
|
Okno se dvěma
oblouky. |
| |
|
|
|
boční loď |
|
Postranní část
hlavní chrámové lodi oddělená od vlastního prostoru
hlavní lodi řadou sloupů či pilastrů; taktéž postranní
část příčné lodi či chóru. |
|
|
|
|
|
bosa |
|
Jen hrubě opracovaná pohledová strana kamene nebo
plastiky. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
C |
|
|
| |
|
|
|
centrální
stavba |
|
Kruhová nebo
polygonální stavba, také nad půdorysem ze
stejnoramenného kříže. |
| |
|
|
|
čelní oblouk |
|
Vymezuje
klenební pole po straně. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
D |
|
|
| |
|
|
|
donjon |
|
Centrální obytná i obranná věž u
hradů francouzského typu. |
| |
|
|
|
dormitář |
|
Společná ložnice v klášteře. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
E |
|
|
| |
|
|
|
edikula |
|
Výklenek ve
stěně s architektonickým rámcem, určený často k umístění
sochy. |
| |
|
|
|
efemérní
(řec.) |
|
"pouze den
trvající", pomíjivý |
| |
|
|
|
eklekticismus |
|
Mísení různých
názorů a směrů. |
| |
|
|
|
empora |
|
Tribuna či
galerie v chrámovém prostoru; slouží k oddělení určitých
skupin (dvůr, ženy) během bohoslužby. |
| |
|
|
|
en délit |
|
Kameny, které
jsou používány svisle, proti svému přirozenému směru
uložení. |
| |
|
|
|
epifanie
(řec.) |
|
zjevení |
| |
|
|
|
epitaf |
|
Památník
zemřelého, většinou s obrazem a nápisem. |
| |
|
|
|
evangeliář |
|
Neboli kniha
evangelií - liturgická kniha (ve středověku ručně psaná,
později tištěná) obsahující úplné texty evangelií. V
evangeliářích nalezneme jedny z nejpůsobivějších ukázek
středověkých knižních iluminací. |
| |
|
|
|
exedra |
|
Polokruhovité
rozšíření stavby, kdysi s kruhovitě uspořádanými místy k
sezení. |
| |
|
|
|
exvoto |
|
Votivní obraz, dar k vysvěcení. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
F |
|
|
| |
|
|
|
falc |
|
Středověký palác knížat, která
neměla stálou rezidenci. |
| |
|
|
|
farní kostel |
|
kostel sloužící duchovním
potřebám obyvatel farnosti. |
| |
|
|
|
freska |
|
nástěnná malba provedená do
mokré omítky barvami rozpuštěnými ve vodě. Po uschnutí
se malba pevně spojí s omítkou. |
| |
|
|
|
fronton |
|
Štít skutečně anebo jen zdánlivě
podpírán sloupy. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
G |
|
|
| |
|
|
|
galerie |
|
Původně zastřešená, po
stranách otevřená chodba; v zámku protáhlý sál. |
| |
|
|
|
gema |
|
Drahokam nebo polodrahokam se
zahloubeným rytým reliéfem. |
| |
|
|
|
gisant |
|
Ležící postava na tumbě
náhrobku. |
| |
|
|
|
gloriola |
|
svatozář |
| |
|
|
|
|
|
|
|
H |
|
|
| |
|
|
|
halový chór |
|
Vícelodní chór
se stejnou výškou kleneb. |
| |
|
|
|
halový
kostel |
|
Kostel s
loděmi stejné výšky. |
| |
|
|
|
hlava chóru |
|
Vystupující
zakončení chóru. |
| |
|
|
|
hlavice |
|
Plasticky
ztvárněný vrchol vzpěry v místě styku podpory a břemene. |
| |
|
|
|
horror
vacui (lat.) |
|
strach z
prázdnoty |
| |
|
|
|
|
|
|
|
Ch |
|
|
| |
|
|
|
chór |
|
Termín převzatý z klasického řeckého divadla a v
křesťanské architektuře používaný k označení prostoru na
konci hlavní chrámové lodi; většinou je zde umístěn
svatostánek a oltář, nacházejí se zde chórové lavice
vyhrazené duchovním a mnichům; v kostelní architektuře
jde o prostor mezi křížením a apsidou. |
| |
|
|
|
chórová
přepážka |
|
Stěna nebo mříž, která v kostelní lodi oddělovala
prostor vyhrazený duchovním od prostoru pro laiky, často
zdobená sochami. |
| |
|
|
|
chórový
ochoz |
|
Chodba kolem chóru, může spojovat boční lodě. |
| |
|
|
|
chrámová loď |
|
Část kostela
mezi průčelím a křížením či chórem, centrální prostor
mezi bočními loděmi. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
I |
|
|
| |
|
|
|
ikonografie |
|
Původně nauka
věnující se rozboru klasických portrétů. V dějinách
umění tento termín označuje zkoumání a interpretaci
obsahu a symbolického významu zobrazovaných předmětů a v
první řadě křesťanských témat. Významnou součástí
ikonografie je i zkoumání a určování filozofických a
teologických literárních zdrojů, jenž inspirovaly vznik
různých motivů a způsob, jakým byly vyobrazovány. |
| |
|
|
|
inkrustace |
|
Ozdobné
vykládání povrchu materiálu jiným materiálem. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
K |
|
|
| |
|
|
|
kalota |
|
Plocha kulové úseče, označení
kupolové klenby. |
| |
|
|
|
kanelury |
|
Žlábky v dříku sloupku. |
| |
|
|
|
kanonizace |
|
svatořečení |
| |
|
|
|
kápě klenby |
|
Nenosná výplň mezi hranami nebo
žebry. |
| |
|
|
|
kaple |
|
Malý sakrální prostor, samostatně
stojící nebo jako součást kostela. |
| |
|
|
|
kapitulní
sál |
|
Reprezentativní sál chrámové nebo
řádové kapituly, zpravidla ve východní části křížové
chodby. |
| |
|
|
|
kastel |
|
Původně římský vojenský tábor,
později pevnost. |
| |
|
|
|
katedrála |
|
Biskupský kostel, v Německu se nazývá také
dóm nebo minstr (münster). |
| |
|
|
|
kazetový
strop |
|
Z římské antiky pocházející
dekorace klenby nebo stropu sestávající z bohatě
profilovaných ornamentálních polí. |
| |
|
|
|
kladí |
|
V klasické architektuře souhrnný
název pro architráv, vlys a římsu; systém trámů mezi zdí
a střechou. |
| |
|
|
|
klášter |
|
Od raného křesťanství sídlo sídlo
mnišského společenství, ke klášternímu komplexu patří
kostel, otevřený dvůr s křížovou chodbou, kapitulní sál,
refektář (jídelna), dormitář (ložnice) a užitkové
stavby. |
| |
|
|
|
klenba |
|
Zakřivené zakončení místnosti; je
konstruována např. z kamenů, které jsou zaklíněny mezi
vzpěrami. |
| |
|
|
|
klenební pás |
|
Opěrný oblouk probíhající kolmo k
podélné ose klenby. |
| |
|
|
|
klenební
výplň |
|
Přibližně trojúhelníková plocha vymezená křivkou oblouku
a (obvykle pravoúhlou) přiléhající římsou. |
| |
|
|
|
koncha |
|
Zaklenutá polokupole uzavírající apsidu. |
| |
|
|
|
konzola |
|
Ze zdi vystupující nosný článek. |
| |
|
|
|
kruhový
pilíř |
|
Podpěra bez entaze (vypnutí) antických sloupů, může však
mít patku a hlavici. |
| |
|
|
|
krypta |
|
Podzemní místnost nacházející se v kostele pod oltářem.
Obvykle jsou v ní uloženy relikvie příslušného světce.
Třebaže se krypta nachází nejčastěji pod chórem, někdy
zaujímá i prostor pod křížením lodí. Nebývá vždy zcela
skryta pod zemí, a pak mohou chór a oltář značně
převyšovat hlavní chrámovou loď a lodi boční. Proto byla
též někdy stavěna impozantní schodiště, jež spojovala
hlavní chrámovou loď s chórem. |
| |
|
|
|
křížová
klenba |
|
Forma klenby, jež je tvořena dvěma klenbami, jejichž
protínající se hrany tvoří kříž. |
| |
|
|
|
křížová
žebrová klenba |
|
Křížová klenba, která má místo hran žebra. |
| |
|
|
|
křížení |
|
V
kostele průnik hlavní a příčné lodi. |
| |
|
|
|
kupole |
|
Kruhové, čtyřhranné nebo polygonální zaklenutí prostoru. |
| |
|
|
|
kvádrové
zdivo |
|
Zdivo z otesaných kamenů či kamenných kvádrů, taktéž
může označovat kamenný obklad. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
L |
|
|
| |
|
|
|
latinský
kříž |
|
Kříž s
nestejně dlouhým hlavním ramenem a příčným břevnem. |
| |
|
|
|
liséna |
|
Svislý pás
zdiva, na rozdíl od pilastru bez patky a hlavice. |
| |
|
|
|
loď |
|
Podélný nebo
příčný prostor kostela rozlišený podpěrami na hlavní a
boční lodě. |
| |
|
|
|
lucerna |
|
Válcovitá
nástavba osvětlující kupoli nebo věž. |
| |
|
|
|
luneta |
|
Obloukové pole
nad dveřmi a okny |
| |
|
|
|
|
|
|
|
M |
|
|
| |
|
|
|
mandorla |
|
Stylizovaná
svatozář mandlovitého tvaru obklopující postavy svatých,
kupříkladu trůnícího Krista či Madony. |
| |
|
|
|
manýrismus |
|
Styl, který
před klasickou vyvážeností upřednostňuje šablonovitou
"umělost", v širším slova smyslu
nesprávně pojímané napodobování určitého slohu. |
| |
|
|
|
martyrium |
|
Mučednictví
pro víru, v architektuře označení pro hrob nebo kostel
mučedníka, také pro místo, kde se událost odehrála. |
| |
|
|
|
meandr |
|
Antický
ornament tvořený průběžnou pravoúhle zalamovanou linií. |
| |
|
|
|
metafora |
|
Slovo nesoucí
obrazný význam. |
| |
|
|
|
mnišský chór |
|
Mnichům
vyhrazený oddělený prostor klášterního kostela s
chórovými lavicemi. |
| |
|
|
|
monolit |
|
Sloup, pilíř
nebo část architektury z jednoho kusu kamene. |
| |
|
|
|
mozarabský |
|
Z arabského
musťarib = arabizující; označení pro styl křesťanských
umělců s islámskými prvky. |
| |
|
|
|
mur épais |
|
Zeď, která je
tak silná, že téměř nepotřebuje opěrné pilíře; typická
pro románskou a raně gotickou architekturu v
anglonormandské oblasti. |
| |
|
|
|
mur épais
évidé |
|
Zeď, do níž
jsou vyhloubeny chodby, slepé arkády atd. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
N |
|
|
| |
|
|
|
náběžník |
|
Deska mezi
sloupem nebo pilířem a nasazením oblouku; obvykle
spojená s hlavicí. |
| |
|
|
|
nartex |
|
Otevřená
předsíň raně křesťanské baziliky. |
| |
|
|
|
nimbus |
|
Obvykle zlatá
gloriola či svatozář za hlavou světce. Někdy obsahuje
kříž a pak bývá označována jako křížový nimbus. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
O |
|
|
| |
|
|
|
obloučkový
vlys |
|
Řada malých
oblouků předsazených před zeď, románský a gotický
ornament. |
| |
|
|
|
oblouk |
|
Zaklenutá
konstrukce v otvoru ve zdi nebo hale, která zachycuje
zátěž, resp. ji přenáší na podpěry (pilíře, sloupy).
Staví se z klínovitých nebo pravoúhlých kamenů. |
| |
|
|
|
ochoz
(galerie) |
|
Horní patro,
jež připomíná tribunu. Obíhá po obvodu budovy a na jedné
straně je otevřeno do interiéru. V kostele (bazilice) se
nachází nad postranními loděmi, nad arkádami (u staveb s centrálním půdorysem) a rovněž nad západním ukončení
stavby. Ochozy sloužily oddělení některých skupin
věřících (např. žen či šlechticů) od zbytku kongregace. |
| |
|
|
|
okosení |
|
Úkos, sražená
hrana architektonických prvků, například pilířů, patek
atd. |
| |
|
|
|
oktogon |
|
Neboli
osmiúhelník - architektura o osmihranném centrálním
půdorysu či jakákoli jiná budova o osmi stranách. Často
se vyskytoval ve středověku - nejen v architektuře, ale
rovněž v designu královských korun, neboť osmička byla
považována za dokonalé číslo. |
| |
|
|
|
oltářní
nástavec |
|
Koruna oltáře
vytvořená z architektonických prvků. |
| |
|
|
|
oratoř |
|
Empora chóru
církevní stavby, také domácí kaple. |
| |
|
|
|
ornament |
|
Geometrická
nebo figurální výzdoba. |
| |
|
|
|
ostění |
|
Plocha vzniklá
vyříznutím otvoru do zdiva. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
P |
|
|
| |
|
|
|
palác |
|
Hlavní budova
středověkého hradu, většinou se slavnostním sálem,
později také výstavný šlechtický dům. |
| |
|
|
|
palácová
kaple |
|
Sakrální
prostor v paláci vyhrazený pro šlechtice a jeho rodinu. |
| |
|
|
|
pateční
klenák |
|
První kámen
vedoucí k zakřivení nad patkou. |
| |
|
|
|
patka |
|
Je sloupu nebo
pilíře, mezi dříkem a základovou deskou (plintou). |
| |
|
|
|
patrocinium |
|
Zasvěcení
kostela, kaple či oltáře určitému světci. |
| |
|
|
|
pendentiv
|
|
Neboli cíp
klenby - konstrukční prvek zprostředkující přechod z
čtvercové základny do kruhové klenby kupole. |
| |
|
|
|
peripteros |
|
Chrám
obklopený sloupovým ochozem. |
| |
|
|
|
peristyl |
|
Sloupová hala
obklopující nádvoří obytného domu. |
| |
|
|
|
piano
nobile (ital.) |
|
Také beletáž,
podlaží s reprezentativními prostorami, většinou v 1.
patře. |
| |
|
|
|
piedestal |
|
Sokl,
podstavec pod sochu. |
| |
|
|
|
pilastr |
|
Přízední pilíř
s patkou a hlavicí. |
| |
|
|
|
pilíř |
|
Podpěra; podle
umístění rozlišujeme přízední pilíř (pilastr), rohový
pilíř, zdvojený pilíř atd. |
| |
|
|
|
plinta |
|
Čtvercová
deska pod sloupem nebo pilířem. |
| |
|
|
|
podélný
trakt |
|
Hlavní část
kostela, od průčelí ke křížení. |
| |
|
|
|
podvalek |
|
Prut jako
profilový prvek na římsách nebo dřících sloupu. |
| |
|
|
|
pole |
|
Zaklenutý úsek
prostoru. |
| |
|
|
|
polygon |
|
mnohoúhelník |
| |
|
|
|
polychromní |
|
vícebarevný |
| |
|
|
|
portikus |
|
Sloupová hala
před vchodem. |
| |
|
|
|
portál |
|
Hlavní vchod
do budovy. V románské architektuře se hojně používá
portál o několika ustupujících schodech, jež tento
obvykle malý vstupní prostor v průčelí značně
zvýrazňovaly. |
| |
|
|
|
presbytář |
|
Kněžiště,
ceremoniální prostor pro kněze u oltáře. |
| |
|
|
|
propyleje |
|
Monumentální
sloupová brána postavená před antickým chrámovým
okrskem. |
| |
|
|
|
profil |
|
Příčný řez
architektonickým článkem, například žebrem, ostěním či
římsou. |
| |
|
|
|
prstenec |
|
Prstencovité
zesílení dříku, obvykle spojené se zdí. |
| |
|
|
|
průčelí |
|
Pohledová
strana architektonického díla. |
| |
|
|
|
převýšení
klenby |
|
Převýšení
vrcholu křížové klenby vůči bočním obloukům. |
| |
|
|
|
příčná loď |
|
Také transept
- příčně k hlavní chrámové lodi probíhající jednolodní
nebo vícelodní stavba; jejich křížení je často
zvýrazněno. |
| |
|
|
|
příložka |
|
Architektonický článek zesilující zeď, například
přípora, pilastr nebo liséna. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
R |
|
|
| |
|
|
|
radiální
kaple |
|
Kaple v
chórovém ochozu. |
| |
|
|
|
refektář |
|
jídelna
kláštera |
| |
|
|
|
relikviář |
|
Schránka na
ostatky (relikvie) světce. |
| |
|
|
|
retábl |
|
Retabulum -
oltářní nástavec, umělecky ztvárněný zadní deskový obraz
tvořící nedělitelnou část oltáře. |
| |
|
|
|
rizalit |
|
Část stavby
předstupující před fasádu v celé výšce stavby včetně
střechy, prvek členění průčelí. |
| |
|
|
|
rotunda |
|
Centrální
stavba s kruhovým půdorysem. |
| |
|
|
|
řecký kříž |
|
Kříž se stejně
dlouhým příčným břevnem a svislým ramenem. |
| |
|
|
|
římsa |
|
Horizontální,
plastický členící prvek vystupující ze zdi; například
korunní římsa probíhá mezi stěnou a střechou nebo
atikou. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
S |
|
|
| |
|
|
|
sakramentář |
|
Liturgická
kniha obsahující mešní modlitby, užívaná knězem při
celebrování mše. Za papeže Řehoře Velikého byl nejprve
zreformován průběh mše a za Karla Velikého pak byly
sebrány a standardizovány různé texty. V ilustracích je
kladen velký důraz na iniciály. Ikonografii výzdoby
sakramentáře tvoří ukřižování Krista, Kristus v
majestátu, výjev ze života Krista a vyobrazení
evangelistů a svatých. |
| |
|
|
|
sakristie |
|
Místnost k
ukládání bohoslužebných rouch a předmětů, zároveň šatna
duchovních a ministrantů. |
| |
|
|
|
sálový
kostel |
|
Jednolodní
nedělitelný prostor sakrální stavby. |
| |
|
|
|
sanktuárium |
|
Svatostánek,
obecněji chór s hlavním oltářem. |
| |
|
|
|
skriptorium |
|
Místnost ve
středověkém klášteře, v níž se opisovaly rukopisy. Toto
označení se používá i v souvislosti s písařskými či
malířskými školami, jež lze rozlišovat podle jejich
charakteristických slohových prvků. |
| |
|
|
|
slepé
průčelí |
|
Průčelí, které
je dekorativně předsazeno před stavbu a neodpovídá její
struktuře. |
| |
|
|
|
sloup |
|
Podpěra s
kruhovým, polygonálním nebo jinak profilovaným průřezem
složená z patky, dříku s entazí a hlavice. |
| |
|
|
|
smíšené
zdivo |
|
Zeď s méně
kvalitní vnitřní výplní mezi pravidelně vyzdívanými
vnějšími vrstvami stěny. |
| |
|
|
|
spolium |
|
Latinsky
"kořist", znovu použitý stavební prvek ze starší stavby. |
| |
|
|
|
stavební huť |
|
Organizace
řemeslníků, architektů a správců založená pro stavbu
středověkého kostela. |
| |
|
|
|
stéla
(řec.) |
|
Pilíř nebo
kolmo stojící kamenná deska ve formě pomníku. |
| |
|
|
|
střední loď |
|
Hlavní loď
vícelodního kostela. |
| |
|
|
|
střídání
podpěr |
|
Střídání
pilířů a sloupů. |
| |
|
|
|
stupňovitý
chór |
|
Chór s výškově
odstupňovanými apsidami. |
| |
|
|
|
styl |
|
Ráz nebo
podobné utváření uměleckých děl založené na vlastnostech
jejich tvůrce, regionu, epoše nebo funkci. |
| |
|
|
|
svazkový
pilíř |
|
Ve středověkém
stavitelství seskupení s použitým menších a větších
tříčtvrtečních sloupů kolem jádra pilíře. |
| |
|
|
|
svorník |
|
Většinou
plasticky opracovaný kámen ve vrcholu oblouku nebo
klenby. |
| |
|
|
|
štít |
|
Obvykle
reprezentativní přední závěr sedlové střechy, okna nebo
edikuly, může být trojúhelníkový, stupňovitý nebo
obloukovitý; jeho vnitřní plocha (tympanon) bývá ozdoben
plastikou. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
T |
|
|
| |
|
|
|
tabernákl |
|
Skříňka k
uschování hostií, v architektuře baldachýnový
přístřešek. |
| |
|
|
|
tambur |
|
Cylindrická
nebo polygonální část stavby pod kupolí. |
| |
|
|
|
tesaný kámen |
|
Opracovaný
stavební kámen. |
| |
|
|
|
transept |
|
viz. příčná
loď |
| |
|
|
|
triforium |
|
Původně
"otevření třemi oblouky", galerie otevřená do střední
lodi kostela mezi arkádami a emporami a horní zónou
oken. |
| |
|
|
|
triumfální
(vítězný)
oblouk |
|
Ve starém Římě
oblouk stavěný na počest vítězného generála a jeho
vojska; v křesťanské bazilice
oblouk dělící kněžiště od křížení boční a hlavní
chrámové lodi. |
| |
|
|
|
triumfální
kříž |
|
Monumentální
krucifix v triumfálním oblouku kostela. |
| |
|
|
|
trojlistová
(jetelová)
dispozice |
|
Kostel se třemi apsidami uspořádanými jako jetelový
list. |
| |
|
|
|
trpasličí
galerie |
|
Sloupy členěná
malá galerie na vnější stěně románských kostelů. |
| |
|
|
|
trymó |
|
Meziokenní
pilíř, střední pilíř portálu. |
| |
|
|
|
tympanon |
|
V období
klasické antiky trojúhelníková plocha vymezená frontem a
obvykle vyplněná sochařskou výzdobou; ve středověkých
kostelech plocha nad portálem vymezená obloukem,
nejvýznačnější místo pro umísťování soch na exteriérové
části kostela. |
| |
|
|
|
typologie |
|
Nauka o shodě
Starého a Nového zákona, podle níž jsou události Starého
zákona prorockými odkazy na Nový zákon. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
U |
|
|
| |
|
|
|
urbanistika |
|
Nauka o
výstavbě městských a jiných sídlištních celků. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
V |
|
|
| |
|
|
|
valená
klenba |
|
Klenba s
polokruhovitým průřezem. |
| |
|
|
|
vanitas |
|
Zobrazení
pomíjivosti bytí. |
| |
|
|
|
vazák |
|
Stavební kámen
obrácený ve zdivu úzkou stranou ven. |
| |
|
|
|
vázaný
systém |
|
Schéma členění
středověké kostelní stavby, jehož měrnou jednotkou je
čtverec křížení. |
| |
|
|
|
vazba zdiva |
|
Konstrukce z
přírodního nebo umělého materiálu (cihel); podélně se
kladou vazáky, příčně běhouny. |
| |
|
|
|
vestibul |
|
předsíň |
| |
|
|
|
věnec kaplí |
|
Kaple řazené
kolem polokruhového nebo polygonálního chóru. |
| |
|
|
|
věžní fasáda |
|
Průčelí s jednou nebo více věžemi je od středověku
oblíbeným motivem sakrální architektury. |
| |
|
|
|
vikýř |
|
Malá střešní
konstrukce s oknem, odsazená od vnějšího obrysu budovy. |
| |
|
|
|
vnitřní chór |
|
Centrální
oblast vícelodní chóru s ochozem. |
| |
|
|
|
votivní |
|
Obraz nebo
stavba věnované na základě slibu (za vyslyšení modlitby) |
| |
|
|
|
vlys |
|
Plasticky
utvářený úzký vodorovný pruh stěny s ornamentálním nebo
figurálním dekorem. |
| |
|
|
|
|
|
|
|
Z |
|
|
| |
|
|
|
zalomení |
|
Horizontální
členění probíhající kolem výstupků stěny. |
| |
|
|
|
zdivo z
lomového kamene |
|
Zeď postavená
z nepravidelných, neopracovaných kamenů s nárožními
kvádry nebo kameny. |
| |
|
|
|
zóna
bazilikálních oken |
|
Prosklená horní stěna střední lodi baziliky. |
| |
|
|
|
žaltář |
|
Kniha
obsahující 150 starozákonních žalmů. Významná modlitební
kniha používaná v klášterech, často byla doplněna o
litanie a výklady Starého zákona, příležitostně i o komentáře a výklady Nového zákona. Ilustrace románských
žaltářů představují stěžejní zdroj informací pro
porozumění symbolického obsahu středověkého sochařství v
architektuře. |
|
|
|
