romarch romarch romarch
Věda a výzkum
Dizertační práce
  ○  doktorská práce - text
  ○  doktorská práce - katalog
  ○  doktorská práce - příloha
● Aktuální výzkum
  ○  Holubice
  ○  Chřenovice
  ○  Kozojedy
  ○  Olešky
  ○  Pertoltice
  ○  Poříčí nad Sázavou (sv. Petr)
  ○  Pravonín
  ○  Želenice

● Publikované výsledky

  ○  viz. Katalog (ČR)
● Stavebněhistorické průzkumy
  ○  Libčany (koncept SHP)
  ○  Potvorov (SHP)
● Architektonické studie rekonstrukcí
  ○  Cheb
  ○  Libčany
  ○  Záboří nad Labem
● Středoškolské referáty (SOČ)
  ○  Budeč
  ○  Jakub
  ○  Tismice
  ○  Řeznovice
  ○  Vinec
  ○  Potvorov
  ○  Vroutek
  ○  Mohelnice
  ○  Praha - Kyje
  ○  Praha - Záběhlice
Katalog (ČR)
Katalog (cizina)
Výuka a studium
 
PERTOLTICE: pohled na východní stěnu věže z podkroví lodi s druhotně prolomeným průchodem, po jehož stranách je patrný otisk vrcholu sneseného západního šítu lodi
PERTOLTICE: celkový pohled do prvního patra věže s románským okénkem a druhotně vloženým dřevěným schodištěm PERTOLTICE: pohled na klenbu v předsíni prvního patra věže s otvorem zpřístupňujícím její vrchní partie
CHŘENOVICE: pohled z podkroví lodi na západní zeď věže s románským portálem s ostěním z precizně tesaných kvádrů, který propojuje druhé patro věže s prostorem lodi či jejího krovu CHŘENOVICE: detail šalování impozantní valené klenby v prvním patře věže a struktura zdiva se záklenkem portálu vedoucího z exteriéru chrámu
CHŘENOVICE: celkový pohled na monumentální klenbu v předsíni prvního patra věže s druhotně prolomeným otvorem a vloženým schodištěm
POZNÁMKY:

01. Přístupnost raně středověkého pláště vně i uvnitř kostelní lodi je v našich podmínkách výjimečná, jelikož fungující interiéry bývají omítnuty. Zpravidla jsou tak oba pláště přístupné pouze sporadicky a dočasně při obnově stavby. Častěji jsou tak románské vnější i vnitřní líce dostupné u věží. Zde se však objevuje i problém opačného rázu, a sice že oproti neomítnutému interiéru je zakrytý exteriér. U sledovaných staveb je pro průzkum k dispozici obnažené zdivo jak v interiéru, tak exteriéru věže. Kostelní lodi jsou omítnuty; přístupný tak je pouze líc vrchní části západní stěny lodi u kostela v Chřenovicích.
02. Tato skutečnost samozřejmě nemá vliv na stavebně historický vývoj konkrétních staveb, nicméně může ovlivnit směr i způsob výzkumu v případě, že by se badatel soustředil pouze na území uměle vytvořené administrativní jednotky.
03. Ve stavební konstrukci věže chřenovického kostela jsou intaktně zabudovány dřevěné prvky, jejichž dendrochronologické vyhodnocení by mohlo napomoci k zpřesnění datace výstavby chrámu.
04. V roce 1780 byla v kostele nalezena pečeť biskupa Jana (Vlasák 1863, 279), dosud se však vede diskuse, o jakého Jana se jednalo (Merhutová 1971, 134).
05. Pavlačová tribuna v západní části lodi byla s předsíní ve věži propojena průchodem, který v případě Pertoltic procházel dvojicí zdí (západní zdí lodi a východní zdí věže), zatímco v Chřenovicích pouze společnou zdí pro loď i věž.
06. K. Kibic ml. (2006, 12) se na základě podobnosti řešení s kostelem v Prčici (Sommer 1994, 92 – 99) nestaví k myšlence románského původu tohoto otvoru odmítavě.
07. Spodní částí stavby jsou v těchto případech míněny první dvě podlaží věže (přízemí a první patro).
08. Současný průchod do krovu je mladším průrazem, který narušil otisk dříve sneseného západního štítu lodi.

 
  Věda a aktuální výzkum  
 

CHŘENOVICE & PERTOLTICE - otázky komunikačního schématu věží

KLÍČOVÁ SLOVA ... patrocinium sv. Václava v Chřenovicích a sv. Jiří v Pertolticích, kostely s podélnou lodí a západní věží, Pertoltice založeny kolem roku 1200, Chřenovice cca o 20 let později, zaklenuté vežní patro u obou chrámů.
 

Cílem výzkumu kostelů sv. Václava v Chřenovicích a sv. Jiří v Pertolticích je teoretická rekonstrukce původního prostorově komunikačního schématu západní části chrámů, což prohloubí současný stupeň poznání o fungování románské věže českého kostela na tehdejší vesnici. Vzhledem k tomu, že stavby jsou si pozičně poměrně blízké a vykazují i některé podobnosti ve stavebních prvcích i v architektonickém detailu, bylo přistoupeno k jejich souběžnému výzkumu. Smyslem tohoto konání je snaha o ověření hypotézy, zdali objemové, funkční i komunikační vztahy jednotlivých částí těchto věží mohly být shodné či alespoň podobné. V případě potvrzení této domněnky bude možné využít poznatků z jedné stavby k doplnění teoretického modelu původní podoby stavby druhé. Z metodického hlediska dochází k podrobnému ohledání přístupných partií raně středověkého pláště vně i uvnitř věže (01) a jeho následném zdokumentování oměrnou metodou. 2D zakreslení a zejména 3D model dochovaných románských částí stavby i mladších konstrukcí ve stratigrafických souvislostech umožní poměrně přesně a vizuálně zřetelně zobrazit jednotlivé segmenty staveb v reálné prostorové pozici i v návaznosti na okolní konstrukční situaci. Analýzou takto získaných dat bude možné rozklíčovat stavební vývoj západních částí obou kostelů až k jejich prvotní podobě.

 
  PERTOLTICE: půdorys západní části chrámu v úrovni přízemí   PERTOLTICE: půdorys západní části chrámu v úrovni empory   PERTOLTICE: půdorys západní části chrámu v úrovni krovu  

  Vesnice Chřenovice a Pertoltice se nacházejí nedaleko středního toku řeky Sázavy v oblasti s hustším raně středověkým osídlením. Přestože byly sledované stavby založeny necelých 5 kilometrů vzdušnou čarou od sebe, tak reálně jsou si mnohem vzdálenější, neboť je odděluje rozeklaný terén vytvořený sázavskými přítoky. V současné době je taktéž separuje administrativní hranice, kdy kostel sv. Václava v Chřenovicích se nachází na území Kraje Vysočina, zatímco kostel sv. Jiří v Pertolticích leží v Kraji Středočeském (02). Určení rozpětí časového, v jakém byly obě stavby na dvorcích velmožů coby vlastnické kostely založeny / vysvěceny, je úkol složitější. Exaktní údaje vážící se ke vzniku staveb (prozatím (03)) chybí a názory na datování z pohledu uměleckohistorického hodnocení se rozcházejí. O nemnoho starší by měl být kostel v Pertolticích, jehož vznik V. Mencl (1965, 35) předpokládá kolem roku 1180, zatímco A. Merhautová (1971, 191) dataci posouvá spíše po rok 1200. Výstavbu chřenovického kostela na základě vlysu na archivoltě portálu klade do období působnosti biskupa Jana II.(04), tedy do let 1227 – 36 (Merhautová 1971, 134), čímž se s V. Menclem (1965, 43) shoduje. Není tak vyloučeno, že oba kostely mohly vzniknout v rozmezí cca 20 let a mohou být i dílem jednoho stavitele (Lehner 1903, 355).  

PERTOLTICE: příčný řez věží s pohledem k západu

 
 

Přestože je románský původ kostelů odborné veřejnosti znám již od počátků moderního dějepisectví v šedesátých až sedmdesátých letech 19. století, tak nebyla dosud publikována precizní dokumentace, ale ani se nepodařilo objasnit některé otázky týkající se prostorově komunikační vztahů v rámci věže a empory těchto dvou staveb. Nejmladší kresebná dokumentace kostela sv. Václava v Chřenovicích pochází ze 70. let 20. století (Academia 1977), avšak není o mnoho podrobnější, nežli schéma z konce 19. století (Lehner 1903, 352). V posledních letech byla větší péče věnována kostelu sv. Jiří v Pertolticích, který zkoumal K. Kibic ml. (2006, 9 – 20). Těžiště jeho práce bylo zejména v rovině popisu nálezové situace učiněné při opravě kostela. Přestože se autor okrajově dotkl i významu románské věže coby hmotného pramene s výpovědní hodnotou, tak toto téma zůstalo podrobněji nezpracováno.
Shodným objemově konstrukčním prvkem obou kostelů je prostor prvního patra jejich věží, který patrně tvořil předsíň vlastní pavlačové tribuny umístěné v chrámové lodi, jež byla s věžní předsíni propojená (05). V obou případech je tato místnost zaklenuta valenou klenbou, což při absenci schodiště v síle zdi otevírá otázku o přístupu do vyšších zvonových a snad i refugiálních pater věže. V současné době jsou tato místa přístupná dírami prolomenými v klenbách v blíže neurčitelném období. Románský původ otvorů je diskutabilní (06). Při úvahách o možném propojení spodní (07) a vrchní části sledovaných věží je nutné vzít v potaz průchod s precizně provedeným ostěním, jímž se po třech schodech sestupuje z druhého patra chřenovické věže do podkroví lodi. S přihlédnutím k těmto skutečnostem se jeví jako nepravděpodobné, že by kvalitně zděná monumentální klenba velkolepého prostoru byla cíleně staticky i esteticky narušena problematickým otvorem, aby dále do podkroví chrámu vedl kamenicky velmi kvalitně provedený průchod. Na základě výše zmíněného je nutné otevřít úvahu o smyslu tohoto portálu a právě v něm hledat přístup vedoucí do vyšších věžních pater. Nabízí se tak obraz prvotního záměru s vertikální žebříkovou komunikací, která nevedla uvnitř tělesa věže skrz valenou klenbu, nýbrž směřovala z prostoru empory vzhůru ke krovu. Až následným průchodem v štítové zdi bylo dosaženo interiéru druhého patra věže. Existenci obdobného řešení, které by umožnilo přístup do horních pater věže tak, aby se bylo možné vyhnout narušení valené klenby v jejím prvním patře, není možné vyloučit ani v Pertolticích, avšak bude nutné jej dále podrobit hlubšímu zkoumání (08).
Přes možnou podobnost řešení komunikačního propojení prvního a druhého patra sledovaných věží z důvodu potřeby obejití valené klenby musela být situace ve směru do přízemí (částečně) odlišná. Místnost v přízemí chřenovické věže je sklenuta příčně situovanou valenou klenbou a je přístupná z podkruchtí. Oproti tomu v Pertolticích propojení věžní kobky s chrámovou lodí chybí a na základě ohledání interiérové věžní stěny s autentickým románským spárováním se jeví jako vyloučené, že zde kdy mohlo být. Vzhledem k tomu, že současný jižní vstup z exteriéru je mladšího původu, tak se nabízí jediné možné řešení v sestupu z patra. Otázkou tak zůstává podoba horizontální konstrukce. K. Kibic ml. (2012, 168) předpokládá, že přízemí bylo sklenuto křížovou klenbou s průchodem. S přihlédnutím k rozměrům věžní kobky (2,25 x 2,25 metru) a technologii zdění tehdejších bezžeberných kleneb se však možnost s otvorem v kápi klenby jeví jako těžko představitelná. Nabízí se spíše varianta, že bylo zastropeno obdobně jako u kostela v Pařížově (Falta 2013, 127 – 140).
V obou sledovaných případech tak byla pavlačová empora v západní části chrámu přístupná z více či méně vzdáleného obytného stavení nobility přes valeně sklenutou předsíň v patře věže. Je důvodné předpokládat, že v obou chrámech bylo možné přímo z tribuny sestoupit po lehkém, patrně dřevěném, schodišti při severní (Pertoltice), respektive jižní (Chřenovice) stěně lodi do předoltářního prostoru. Minimálně v Chřenovicích také bylo z tribuny možné vystoupat po žebříku k portálu vedoucím do druhého věžního patra. Diametrálně odlišná byla koncepce podvěžní kobky, která v případě Pertoltic byla z funkčního hlediska integrální součástí věže, zatímco chřenovické podvěží náleželo k chrámové lodi.

 

 

 

LITERATURA:
FALTA, M.: Pařížov - Konstrukční principy při výstavbě románské věže kostela sv. Máří Magdalény. In: Dějiny staveb 2013. Plzeň 2014; KIBIC, K. ml.: K historii kostela sv. Jiří v Pertolticích. In: Památky středních Čech, Praha 2006, roč. 20, č. 1; KIBIC, K. ml.; VANĚK, V.: Středověká venkovská sakrální architektura na Kutnohorsku. Praha 2012; KOLEKTIV: Umělecké památky Čech, část 1. [A/J], Academia, Praha 1977; LEHNER, F. J.: Dějiny umění národa českého I., Praha 1903; MENCL, V.: Panské tribuny v naší románské architektuře. In: Umění 13. Praha 1965, č. 1; MERHAUTOVÁ, A.: Raně středověká architektura v Čechách. Praha 1971; SOMMER, J.: Věž kostela v Prčici. In: Zprávy památkové péče 1994/3; VLASÁK, A. M.: Ledeč nad Sázavou a jeho okolí v kraji Čáslavském. In: PA V. Praha 1863.

 
       
   

© Ing. arch. Milan Falta, Ph.D. 2018

  falta.milan@gmail.com

 

 
   

Tento projekt vzniká za podpory studentské grantové soutěže ČVUT FA a projektového ateliéru URBAPLAN s.r.o. 

počet přístupů: