| |
|
|
|
| |
Středoškolské
referáty o románské architektuře (SOČ): |
|
|
|
 |
| |
VROUTEK |
|
|
KLÍČOVÁ SLOVA ...
patrocinium sv. Jakuba,
stavba vzniká před rokem 1227, románský podélný kostel,
Vinecká oblast, východní apsida, západní věž, ústupkový
portál, bohatě zdobené ostění oken, snesená empora, věžní
komnata s portálem, figurální plastika |
|
|
|
| |
TENTO TEXT JE STŘEDOŠKOLSKÝM REFERÁTEM, NEJEDNÁ SE O VĚDECKÝ
ČLÁNEK! |
|
|
|
|
| |
V obci Vroutek poblíž Podbořan můžeme
navštívit kostel sv. Jakuba, který se svými proporcemi hmot podobá
klasickým sakrálním stavbám českého venkova 12. a počátku 13. století a
dispozičně se v mnohém liší od většiny chrámů vinecka. Stavitel
zakládající kostel zřejmě čerpal z architektonické výzdoby nedaleké, o
něco starší potvorovské svatyně, kterou dále zdokonalil i obohatil o
nové prvky a aplikoval ji na jednolodní emporový kostel se západní
zvonicí a východní apsidou. Kněžiště, stejně jako loď i věž, je
zakončeno na profilovaném trnoži. Z něj vystupují čtyři liseny s
otupenými nárožími, dělící půlválcovou plochu na pět polí. Ta jsou
završena pásem skládajícím se z vlnitého obloučkového podřímsí,
zubořezem a jednoduchou římsou. Celý ozdobný pás plynule přechází na
východní průčelí, až k nárožím, aby s ním chór opticky svázal. Apsida je
kryta střechou z mohutných kamenných desek, opírající se o štít lodi, v
jehož středu je umístěna soška sv. Jakuba. V kněžišti si jediné okno,
prolomené v čele, uchovalo původní dekor. Jeho špalety, rozevírající se
jak do interiéru, tak do exteriéru, jsou tvarovány třemi ústupky s
vloženými válečky. Díky tomu bude možné provést přesnou rekonstrukci
dalších poničených oken.
Obě stěny hlavní lodi, severní i jižní, jsou rozčleněny lisenami na tři
stejné úseky. Ty jsou ukončeny stejným podřímsím jako na apsidě, tzn.
vlnitým obloučkovým vlysem, jenž se ještě na potvorovské lodi
neobjevuje, zubořezem a nakonec jednoduchou římsou. Mezi ní a
jednoduchým odkapníkem je ještě pás se čtrnácti kamennými puklicemi,
které jsou sice dílem ruky restaurátora, avšak zhotovené přesně podle
jediné dochované předlohy. Pás s puklicemi se již na jiné stavbě
podobného druhu v Čechách neobjevuje.
Na vnějším plášti lodi jsou nejvíce poškozena okna a portál. Na jižní
straně byla okna proražena tři. Dvě velká, zřejmě se stejnými špaletami
jako okno apsidy, které byly odstraněny. U malého sdruženého okénka v
západní části, osvětlujícího emporu, již byl zničený sloupek obnoven. Ze
severu pronikalo do lodi světlo pouze jedním otvorem, tvarem se
shodujícím s ostatními. Pod ním, na ose prostředního traktu, je prolomen
portál, jenž je sice velmi poničen, ale přesto se zachoval natolik, aby
bylo možno ho bez problému uvést do původní podoby. Ostění tvořil jediný
ústupek s vloženým sloupkem, se spirálovitě se stáčejícím dříkem. Čelo
ostění bylo obohaceno sloupkem, s pro změnu
polygonálním dříkem. Z vrchní části zbyla pouze jedna archivolta s
ohraničujícím válečkem dosedajícím na dva miniaturní sloupky, stojící
vedle někdejšího tympanonu. Z trojúhelníkové stopy můžeme předpokládat,
že oblouky byly ještě kryty kamennou stříškou.
Věž vyrůstá z obdélníkové podstavy při západním průčelí a je zpevněna
nárožními lisenami. Zvenku je dobře patrný jednoduchý severní portál
vedoucí přímo na panskou emporu. Ten je ukončen mohutným kamenným
překladem s vynášecím obloukem. Pod architrávem můžeme vidět románskou
kamennou hlavu zabudovanou do ostění. Zřejmě jde o podobiznu donátora.
Vrchní část věže patří mezi nejvíce poškozené části celé stavby. Je sice
již opravena, ale bohužel nebyly k dispozice
žádné podklady jak mohla vypadat v době vzniku, a tudíž nebylo možné ji
uvést do původní podoby. |
|
| |
|
|
| |
 |
 |
|
| |
portál a dekor podřímsí (Lehner, F. J. 1905,85
- 86) |
|
| |
|
|
| |
Vstoupíme-li portálem, otevře se nám
mohutný interiér, který sice ještě potřebuje rekonstrukci, ale poté by
se mohl stát nádherným, ničím nerušeným, románským prostorem. Není zde
žádné zařízení a na návštěvníka zapůsobí jedinečnost a krása prosté, ale
dokonale tvarované hmoty, která dodává starodávnému místu spolu s
načervenalými zdmi až mystického vzezření.
Loď o rozměrech 8 x 6 metrů se do apsidy otevírá triumfálním obloukem,
tvořeným dvěma pravoúhlými ústupky, které od následných archivolt
odděluje jednoduchá římsa, probíhající dále pod konchu. Na západní stěně
se v šíři celé věže otevírají do lodi dva nad sebou umístěné, půlkruhem
sklenuté, otvory. První vede do přízemku, jenž je osvětlen dvěma okny.
První kruhové, je na ose kostela, druhé vede na jih a je klasické
románské zakončené půlkruhem. Obě mají velice široké špalety, což
poukazuje na mohutnost věže a na její fortifikační význam. Přízemek je
sklenut dvěma poli křížové klenby bez žeber, které rozděluje mohutný
pas, dosedající na jednoduché konzoly, stejně jako oblouk, kterým
prostora ústí do lodi. Do prvního patra věže dnes není jiný přístup než
po žebříku zevnitř lodi. Po dokončení rekonstrukce by však měl být
využitý portál, který byl dříve spojen krytým mostkem s panským sídlem,
a před ním by mělo být vystavěno jednoduché dřevěné schodiště, aby se co
nejvíce využilo původních prvků v původním duchu a zároveň aby se co
nejméně narušil vzhled věže. Dostaneme-li se do prvního patra, staneme v
nádherném a původním románském prostoru. Toto patro je rozděleno zdí na
dvě malé části. Zadní malinká komnata i s krbem je jev, který je v naší
sakrální tvorbě 12. a 13. století naprosto nevídaný. Odtud projdeme
půlkruhovým portálem do místnosti, sklenuté nádhernou valenou klenbou z
dokonale opracovaných, čistých a rudých kvádrů, která se v celé své šíři
otevírá do lodi, do míst kde dříve stála empora, s níž tvořila tato
místnost jeden celek. Z tribuny do dnešních dnů zbyly pouze polopilíře a
otisky kleneb podkruchtí na zdech lodi. Máme tedy dostatek informací k
jejímu nutnému znovupostavení. Také víme, že její arkády dosedaly na
osmiboké sloupky, které ještě Lehner (1903b, 81) viděl pohozené uvnitř
lodi. Patrně byly bez patek (soudě podle zachovalých přípor) a hlavici
zřejmě měli stejnou jako poloplíře při zdech lodi a konzoly pasů v
přízemku. Klenby podkruchtí byly bez žeber, jelikož nebyly nalezeny
žádné stopy jejich podpor. Výška a tvar klenebních polí je dán již
zmíněnými otisky, výškou prostředního oblouku a úrovní podlahy v prvním
patře věže. Původně zde nemohla být žádná předělová zeď, jako je tomu ve
Vinci a bylo v Potvorově. Kruchta byla prostých tvarů měla jednoduché
kamenné zábradlí.
Vrátíme-li se zpět do věžové části empory, můžeme projít malinkým
vstupem nacházejícím se v jižní zdi, naproti honosnějšímu portálu
vedoucím ven z kostela, do úzkého a strmého schodiště v šíři zdi,
vedoucího do druhého patra věže. Světlo sem proniká dvěma otvory, jeden
je tvaru čtyřlístku a druhý je kruhový. Druhé patro je takřka bez oken a
je nejuzavřenější a nejbezpečnější částí chrámu. Odtud se dá vystoupat
do třetího patra věže
Prohlédneme-li si věž s její malou dokonale zachovalou románskou
komnatou, lité křížové klenby a pečlivě vyzděné valené klenby, portály a
okenní otvory, a vůbec celý interiér i exteriér lodi s apsidou, pak si
musí každý uvědomit, jak vzácné a jedinečné dílo české architektury 13.
století v obci Vroutek navštívil. Kostel sice prochází restaurátorskými
pracemi, avšak v ne příliš závratném tempu. Památka by si měla zasloužit
větší úctu za minulá léta, kdy byla zpustošena. Chrám v minulém století
sloužil za skladiště chmele a slámy (Lehner 1903b, 81).
Neprodleně by měl být doplněn o chybějící části portálu a jeho
nejbližšího okolí, jako je kamenná stříška a poničené liseny. Kromě toho
by se měl zevnějšek obohatit o již zmíněné dřevěné schodiště, vedoucí k
portálu v prvním patře věže. Do původního stavu by také měla být uvedena
všechna tři okna, a to po vzoru dochované výzdoby špalet okna v
presbyteriu. V exteriéru i interiéru je též nutné očistit a
zakonzervovat zdivo, jelikož k výstavbě bylo použito měkkého červeného
pískovce. Na konše apsidy by měla být provedena sondáž a za předpokladu,
že koncha je konstruována s takovou pečlivostí jako valená klenba ve
věžové části empory, tak i ta by měla být odkryta. Odhalené zdi, když už
se původní výzdoba na omítkách dávno zničila (prý zde bylo mnoho
figurálních maleb (Lehner 1903b, 81)), by měly zůstat neomítnuté aby
vynikla pečlivá práce tehdejších kameníků. Po dokončené rekonstrukci,
jejíž součástí by mělo být i snesení současné lunetové klenby a jejím
nahrazení trámovým stropem, by měla prostora zůstat prázdná, aby vynikla
její monumentalita. Ideální by bylo zřídit zde jednoduché museum
kostela, například se starými fotografiemi a jinými exponáty týkajícími
se románského kostela i obce. Každopádně je nutné umístit k památce
informační tabuli, ve zdejším případě by bylo dobré několikajazyčnou a
na hlavní silnice vedoucí z Prahy do Karlových Varů a z Plzně do Mostu
umístit poutače, aby se možný návštěvník o románském kostele vůbec
dozvěděl. Skončí-li současná rekonstrukce úspěšně a budou-li veškeré
chybějící a poničené části doplněny, stane se vroutecký chrám sv. Jakuba
jedinečnou památkou románské venkovské sakrální tvorby 13. století,
nemající v českých zemích obdoby. |
|
| |
 |
|
| |
půdorys (Lehner, F. J. 1905,81) |
|
|
