romarch romarch romarch
Věda a výzkum
Dizertační práce
  ○  studie doktorské práce
  ○  konference SGS 2011
  ○  doktorský workshop 2011
● Aktuální výzkum
  ○  Holubice
  ○  Kozojedy
  ○  Očihov
  ○  Poříčí nad Sázavou (sv. Petr)
  ○  Pravonín
  ○  Vícov
  ○  Želenice

● Publikované výsledky

  ○  viz. Katalog (ČR)
● Stavebněhistorické průzkumy
  ○  Libčany (koncept SHP)
  ○  Potvorov (SHP)
● Architektonické studie rekonstrukcí
  ○  Cheb
  ○  Libčany
  ○  Záboří nad Labem
● Středoškolské referáty (SOČ)
  ○  Stručně o románské architektuře
  ○  Budeč
  ○  Jakub
  ○  Tismice
  ○  Řeznovice
  ○  Vinec
  ○  Potvorov
  ○  Vroutek
  ○  Mohelnice
  ○  Praha - Kyje
  ○  Praha - Záběhlice
Katalog (ČR)
Katalog (cizina)
Výuka a studium
 
  Středoškolské referáty o románské architektuře (SOČ)  
 

VROUTEK

KLÍČOVÁ SLOVA ... patrocinium sv. Jakuba, stavba vzniká před rokem 1227, románský podélný kostel, Vinecká oblast, východní apsida, západní věž, ústupkový portál, bohatě zdobené ostění oken, snesená empora, věžní komnata s portálem, figurální plastika
 

TENTO TEXT JE STŘEDOŠKOLSKÝM REFERÁTEM, NEJEDNÁ SE O VĚDECKÝ ČLÁNEK!

 
  V obci Vroutek poblíž Podbořan můžeme navštívit kostel sv. Jakuba, který se svými proporcemi hmot podobá klasickým sakrálním stavbám českého venkova 12. a počátku 13. století a dispozičně se v mnohém liší od většiny chrámů vinecka. Stavitel zakládající kostel zřejmě čerpal z architektonické výzdoby nedaleké, o něco starší potvorovské svatyně, kterou dále zdokonalil i obohatil o nové prvky a aplikoval ji na jednolodní emporový kostel se západní zvonicí a východní apsidou. Kněžiště, stejně jako loď i věž, je zakončeno na profilovaném trnoži. Z něj vystupují čtyři liseny s otupenými nárožími, dělící půlválcovou plochu na pět polí. Ta jsou završena pásem skládajícím se z vlnitého obloučkového podřímsí, zubořezem a jednoduchou římsou. Celý ozdobný pás plynule přechází na východní průčelí, až k nárožím, aby s ním chór opticky svázal. Apsida je kryta střechou z mohutných kamenných desek, opírající se o štít lodi, v jehož středu je umístěna soška sv. Jakuba. V kněžišti si jediné okno, prolomené v čele, uchovalo původní dekor. Jeho špalety, rozevírající se jak do interiéru, tak do exteriéru, jsou tvarovány třemi ústupky s vloženými válečky. Díky tomu bude možné provést přesnou rekonstrukci dalších poničených oken.
Obě stěny hlavní lodi, severní i jižní, jsou rozčleněny lisenami na tři stejné úseky. Ty jsou ukončeny stejným podřímsím jako na apsidě, tzn. vlnitým obloučkovým vlysem, jenž se ještě na potvorovské lodi neobjevuje, zubořezem a nakonec jednoduchou římsou. Mezi ní a jednoduchým odkapníkem je ještě pás se čtrnácti kamennými puklicemi, které jsou sice dílem ruky restaurátora, avšak zhotovené přesně podle jediné dochované předlohy. Pás s puklicemi se již na jiné stavbě podobného druhu v Čechách neobjevuje.
Na vnějším plášti lodi jsou nejvíce poškozena okna a portál. Na jižní straně byla okna proražena tři. Dvě velká, zřejmě se stejnými špaletami jako okno apsidy, které byly odstraněny. U malého sdruženého okénka v západní části, osvětlujícího emporu, již byl zničený sloupek obnoven. Ze severu pronikalo do lodi světlo pouze jedním otvorem, tvarem se shodujícím s ostatními. Pod ním, na ose prostředního traktu, je prolomen portál, jenž je sice velmi poničen, ale přesto se zachoval natolik, aby bylo možno ho bez problému uvést do původní podoby. Ostění tvořil jediný ústupek s vloženým sloupkem, se spirálovitě se stáčejícím dříkem. Čelo ostění bylo obohaceno sloupkem, s pro změnu polygonálním dříkem. Z vrchní části zbyla pouze jedna archivolta s ohraničujícím válečkem dosedajícím na dva miniaturní sloupky, stojící vedle někdejšího tympanonu. Z trojúhelníkové stopy můžeme předpokládat, že oblouky byly ještě kryty kamennou stříškou.
Věž vyrůstá z obdélníkové podstavy při západním průčelí a je zpevněna nárožními lisenami. Zvenku je dobře patrný jednoduchý severní portál vedoucí přímo na panskou emporu. Ten je ukončen mohutným kamenným překladem s vynášecím obloukem. Pod architrávem můžeme vidět románskou kamennou hlavu zabudovanou do ostění. Zřejmě jde o podobiznu donátora. Vrchní část věže patří mezi nejvíce poškozené části celé stavby. Je sice již opravena, ale bohužel nebyly k dispozice žádné podklady jak mohla vypadat v době vzniku, a tudíž nebylo možné ji uvést do původní podoby.
 
     
   
  portál a dekor podřímsí (Lehner, F. J. 1905,85 - 86)  
 

 

 
  Vstoupíme-li portálem, otevře se nám mohutný interiér, který sice ještě potřebuje rekonstrukci, ale poté by se mohl stát nádherným, ničím nerušeným, románským prostorem. Není zde žádné zařízení a na návštěvníka zapůsobí jedinečnost a krása prosté, ale dokonale tvarované hmoty, která dodává starodávnému místu spolu s načervenalými zdmi až mystického vzezření.
Loď o rozměrech 8 x 6 metrů se do apsidy otevírá triumfálním obloukem, tvořeným dvěma pravoúhlými ústupky, které od následných archivolt odděluje jednoduchá římsa, probíhající dále pod konchu. Na západní stěně se v šíři celé věže otevírají do lodi dva nad sebou umístěné, půlkruhem sklenuté, otvory. První vede do přízemku, jenž je osvětlen dvěma okny. První kruhové, je na ose kostela, druhé vede na jih a je klasické románské zakončené půlkruhem. Obě mají velice široké špalety, což poukazuje na mohutnost věže a na její fortifikační význam. Přízemek je sklenut dvěma poli křížové klenby bez žeber, které rozděluje mohutný pas, dosedající na jednoduché konzoly, stejně jako oblouk, kterým prostora ústí do lodi. Do prvního patra věže dnes není jiný přístup než po žebříku zevnitř lodi. Po dokončení rekonstrukce by však měl být využitý portál, který byl dříve spojen krytým mostkem s panským sídlem, a před ním by mělo být vystavěno jednoduché dřevěné schodiště, aby se co nejvíce využilo původních prvků v původním duchu a zároveň aby se co nejméně narušil vzhled věže. Dostaneme-li se do prvního patra, staneme v nádherném a původním románském prostoru. Toto patro je rozděleno zdí na dvě malé části. Zadní malinká komnata i s krbem je jev, který je v naší sakrální tvorbě 12. a 13. století naprosto nevídaný. Odtud projdeme půlkruhovým portálem do místnosti, sklenuté nádhernou valenou klenbou z dokonale opracovaných, čistých a rudých kvádrů, která se v celé své šíři otevírá do lodi, do míst kde dříve stála empora, s níž tvořila tato místnost jeden celek. Z tribuny do dnešních dnů zbyly pouze polopilíře a otisky kleneb podkruchtí na zdech lodi. Máme tedy dostatek informací k jejímu nutnému znovupostavení. Také víme, že její arkády dosedaly na osmiboké sloupky, které ještě Lehner (1903b, 81) viděl pohozené uvnitř lodi. Patrně byly bez patek (soudě podle zachovalých přípor) a hlavici zřejmě měli stejnou jako poloplíře při zdech lodi a konzoly pasů v přízemku. Klenby podkruchtí byly bez žeber, jelikož nebyly nalezeny žádné stopy jejich podpor. Výška a tvar klenebních polí je dán již zmíněnými otisky, výškou prostředního oblouku a úrovní podlahy v prvním patře věže. Původně zde nemohla být žádná předělová zeď, jako je tomu ve Vinci a bylo v Potvorově. Kruchta byla prostých tvarů měla jednoduché kamenné zábradlí.
Vrátíme-li se zpět do věžové části empory, můžeme projít malinkým vstupem nacházejícím se v jižní zdi, naproti honosnějšímu portálu vedoucím ven z kostela, do úzkého a strmého schodiště v šíři zdi, vedoucího do druhého patra věže. Světlo sem proniká dvěma otvory, jeden je tvaru čtyřlístku a druhý je kruhový. Druhé patro je takřka bez oken a je nejuzavřenější a nejbezpečnější částí chrámu. Odtud se dá vystoupat do třetího patra věže
Prohlédneme-li si věž s její malou dokonale zachovalou románskou komnatou, lité křížové klenby a pečlivě vyzděné valené klenby, portály a okenní otvory, a vůbec celý interiér i exteriér lodi s apsidou, pak si musí každý uvědomit, jak vzácné a jedinečné dílo české architektury 13. století v obci Vroutek navštívil. Kostel sice prochází restaurátorskými pracemi, avšak v ne příliš závratném tempu. Památka by si měla zasloužit větší úctu za minulá léta, kdy byla zpustošena. Chrám v minulém století sloužil za skladiště chmele a slámy (Lehner 1903b, 81).
Neprodleně by měl být doplněn o chybějící části portálu a jeho nejbližšího okolí, jako je kamenná stříška a poničené liseny. Kromě toho by se měl zevnějšek obohatit o již zmíněné dřevěné schodiště, vedoucí k portálu v prvním patře věže. Do původního stavu by také měla být uvedena všechna tři okna, a to po vzoru dochované výzdoby špalet okna v presbyteriu. V exteriéru i interiéru je též nutné očistit a zakonzervovat zdivo, jelikož k výstavbě bylo použito měkkého červeného pískovce. Na konše apsidy by měla být provedena sondáž a za předpokladu, že koncha je konstruována s takovou pečlivostí jako valená klenba ve věžové části empory, tak i ta by měla být odkryta. Odhalené zdi, když už se původní výzdoba na omítkách dávno zničila (prý zde bylo mnoho figurálních maleb (Lehner 1903b, 81)), by měly zůstat neomítnuté aby vynikla pečlivá práce tehdejších kameníků. Po dokončené rekonstrukci, jejíž součástí by mělo být i snesení současné lunetové klenby a jejím nahrazení trámovým stropem, by měla prostora zůstat prázdná, aby vynikla její monumentalita. Ideální by bylo zřídit zde jednoduché museum kostela, například se starými fotografiemi a jinými exponáty týkajícími se románského kostela i obce. Každopádně je nutné umístit k památce informační tabuli, ve zdejším případě by bylo dobré několikajazyčnou a na hlavní silnice vedoucí z Prahy do Karlových Varů a z Plzně do Mostu umístit poutače, aby se možný návštěvník o románském kostele vůbec dozvěděl. Skončí-li současná rekonstrukce úspěšně a budou-li veškeré chybějící a poničené části doplněny, stane se vroutecký chrám sv. Jakuba jedinečnou památkou románské venkovské sakrální tvorby 13. století, nemající v českých zemích obdoby.
 
 

 
  půdorys (Lehner, F. J. 1905,81)  
       
   

© Ing. arch. Milan Falta    2015

  falta.milan@gmail.com

 

 
   

Tento projekt vzniká za podpory studentské grantové soutěže ČVUT FA a projektového ateliéru URBAPLAN s.r.o. 

počet přístupů: